1 Peter 3

1 Likewise, ye wives, [be] in subjection to your own husbands; that, if any obey not the word, they also may without the word be won by the deportment of the wives;

Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze pobožné obcování žen bez slova získáni byli,

2 While they behold your chaste manner of life [coupled] with fear.

Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování,

3 Whose adorning let it not be that outward [adorning] of plaiting the hair, and of wearing gold, or of putting on apparel;

Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v zpletání vlasů, a províjení zlatem, aneb v odívání plášťů,

4 But [let it be] the hidden man of the heart, in that which is not corruptible, [even the ornament] of a meek and quiet spirit, which is in the sight of God of great price.

Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýž před oblíčejem Božím velmi drahý jest.

5 For after this manner in former times the holy women also, who trusted in God, adorned themselves, being in subjection to their own husbands:

Tak zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše mužům svým,

6 Even as Sarah obeyed Abraham, calling him lord: whose daughters ye are, as long as ye do well, and are not afraid with any amazement.

Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajíc; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce, a nebojíce se žádného přestrašení.

7 Likewise, ye husbands, dwell with [them] according to knowledge, giving honor to the wife, as to the weaker vessel, and as being heirs together of the grace of life; that your prayers be not hindered.

Též podobně i muži spolu s nimi bydlíce podlé umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky.

8 Finally, [be ye] all of one mind, having compassion one of another; love as brethren, [be] pitiful, [be] courteous:

A tak summou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,

9 Not rendering evil for evil, or railing for railing: but on the contrary, blessing; knowing that ye are called to this, that ye should inherit a blessing.

Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.

10 For he that will love life, and see good days, let him restrain his tongue from evil, and his lips that they speak no guile:

Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, skrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.

11 Let him shun evil, and do good; let him seek peace, and pursue it.

Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej.

12 For the eyes of the Lord [are] over the righteous, and his ears [are open] to their prayers: but the face of the Lord [is] against them that do evil.

Nebo oči Páně na spravedlivé, a uši jeho k prosbám jejich, ale zůřivý oblíčej Páně na ty, kteříž činí zlé věci.

13 And who [is] he that will harm you, if ye are followers of that which is good?

A kdo jest, ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého?

14 But if ye suffer for righteousness' sake, happy [are ye]: and be not afraid of their terror, neither be troubled;

Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte,

15 But sanctify the Lord God in your hearts: and [be] ready always to [give] an answer to every man that asketh you a reason of the hope that is in you, with meekness and fear.

Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích svých. Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní,

16 Having a good conscience; that, whereas they speak evil of you, as of evil-doers, they may be ashamed that falsely accuse your good deportment in Christ.

Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování.

17 For [it is] better, if the will of God is so, that ye suffer for well-doing, than for evil-doing.

Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbilo-li by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce.

18 For Christ also hath once suffered for sins, the just for the unjust, that he might bring us to God, being put to death in the flesh, but made alive by the Spirit:

Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen Duchem.

19 By which also he went and preached to the spirits in prison;

Skrze něhož i těm, kteříž jsou v žaláři, duchům, přišed, kázal,

20 Who formerly were disobedient, when once the long-suffering of God waited in the days of Noah, while the ark was preparing, in which few, that is, eight souls, were saved by water.

Tehdáž nepovolným, když ono jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě.

21 The like figure to which, [even] baptism, doth also now save us (not the putting away of the filth of the flesh, but the answer of a good conscience towards God, ) by the resurrection of Jesus Christ:

K čemuž připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne to tělesné špiny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.

22 Who is gone into heaven, and is on the right hand of God; angels, and authorities, and powers being made subject to him.

Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci.

A Dove is Sent Forth from the Ark