< Romans 8 >

1 There is therefore now no condemnation to them who are in Christ Jesus, who walk not according to the flesh, but according to the Spirit.
A protož neníť již žádného potupení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, nechodícím podlé těla, ale podlé Ducha.
2 For the law of the Spirit of life in Christ Jesus hath made me free from the law of sin and death.
Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši vysvobodil mne od zákona hřícha i smrti.
3 For what the law could not do, in that it was weak through the flesh, God sending his own Son in the likeness of sinful flesh, and for sin, condemned sin in the flesh:
Nebo seč nemohl býti zákon, jelikož byl mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a příčinou hřícha, potupil hřích na těle,
4 That the righteousness of the law may be fulfilled in us, who walk not according to the flesh, but according to the Spirit.
Aby spravedlnost zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podlé těla, ale podlé Ducha.
5 For they that are according to the flesh do mind the things of the flesh; but they that are according to the Spirit the things of the Spirit.
Ti zajisté, kteříž jsou podlé těla, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž podlé Ducha, to, což jest Ducha.
6 For to be carnally minded is death; but to be spiritually minded is life and peace.
Nebo opatrnost těla jest smrt, opatrnost pak Ducha život a pokoj,
7 Because the carnal mind is enmity against God: for it is not subject to the law of God, neither indeed can be.
Proto že opatrnost těla jest nepřítelkyně Bohu; nebo zákonu Božímu není poddána, aniž hned může býti.
8 So then they that are in the flesh cannot please God.
Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9 But ye are not in the flesh, but in the Spirit, if the Spirit of God dwelleth in you. Now if any man hath not the Spirit of Christ, he is not his.
Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží v vás přebývá. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10 And if Christ is in you, the body is dead because of sin; but the Spirit is life because of righteousness.
A jestliť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11 But if the Spirit of him that raised Jesus from the dead dwelleth in you, he that raised Christ from the dead shall also give life to your mortal bodies by his Spirit that dwelleth in you.
Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, v vás přebývá, tedy ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12 Therefore, brethren, we are debtors, not to the flesh, to live according to the flesh.
A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podlé těla živi byli.
13 For if ye live according to the flesh, ye shall die: but if ye through the Spirit mortify the deeds of the body, ye shall live.
Nebo budete-li podlé těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14 For as many as are led by the Spirit of God, they are the sons of God.
Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15 For ye have not received the spirit of bondage again to fear; but ye have received the Spirit of adoption, by which we cry, Abba, Father.
Nepřijali jste zajisté ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, totiž Otče.
16 The Spirit himself beareth witness with our spirit, that we are the children of God:
Tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 And if children, then heirs; heirs of God, and joint-heirs with Christ; if so be that we suffer with him, that we may be glorified together.
A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však jestliže spolu trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
18 For I reckon that the sufferings of this present time are not worthy to be compared with the glory which shall be revealed in us.
Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19 For the earnest expectation of the creation waiteth for the revealing of the sons of God.
Nebo stvoření pečlivě jako vyhlídaje, očekává zjevení synů Božích.
20 For the creation was made subject to vanity, not willingly, but by reason of him who hath subjected the same in hope,
Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21 Because the creation itself also shall be delivered from the bondage of corruption into the glorious liberty of the children of God.
V naději, že i to stvoření vysvobozeno bude od služby porušení v svobodu slávy synů Božích.
22 For we know that the whole creation groaneth and travaileth in pain together until now.
Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká, a spolu ku porodu pracuje až posavad.
23 And not only they, but ourselves also, who have the firstfruits of the Spirit, even we ourselves groan within ourselves, waiting for the adoption, that is, the redemption of our body.
A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť sami v sobě lkáme, zvolení synů očekávajíce, a tak vykoupení těla svého.
24 For we are saved by hope: but hope that is seen is not hope: for what a man seeth, why doth he yet hope for?
Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25 But if we hope for what we see not, then with patience we wait for it.
Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26 Likewise the Spirit also helpeth our infirmity: for we know not what we should pray for as we ought: but the Spirit himself maketh intercession for us with groanings which cannot be uttered.
Ano také i Duch pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27 And he that searcheth the hearts knoweth what is the mind of the Spirit, because he maketh intercession for the saints according to the will of God.
Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podlé Boha prosí za svaté.
28 And we know that all things work together for good to them that love God, to them who are the called according to his purpose.
Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podlé uložení jeho povoláni jsou.
29 For whom he did foreknow, he also did predestinate to be conformed to the image of his Son, that he might be the firstborn among many brethren.
Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
30 Moreover whom he did predestinate, them he also called: and whom he called, them he also justified: and whom he justified, them he also glorified.
Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31 What shall we then say to these things? If God is for us, who can be against us?
Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32 He that spared not his own Son, but delivered him up for us all, how shall he not with him also freely give us all things?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
33 Who shall lay any thing to the charge of God’s elect? It is God that justifieth.
Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, kterýž ospravedlňuje.
34 Who is he that condemneth? It is Christ that died, or rather, that is risen again, who is even at the right hand of God, who also maketh intercession for us.
Kdo jest, ješto by potupil? Kristus jest, kterýž umřel, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž i oroduje za nás.
35 What shall separate us from the love of Christ? shall tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?
Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zarmoucení-li, aneb úzkost, neb protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36 As it is written, For thy sake we are killed all the day long; we are accounted as sheep for the slaughter.
Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37 But, in all these things we are more than conquerors through him that loved us.
Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38 For I am persuaded, that neither death, nor life, nor angels, nor principalities, nor powers, nor things present, nor things to come,
Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39 Nor height, nor depth, nor any other created thing, shall be able to separate us from the love of God, which is in Christ Jesus our Lord.
Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.

< Romans 8 >