< Proverbs 23 >
1 When you sit to eat with a ruler, Diligently consider that which [is] before you,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And you have put a knife to your throat, If you [are] a man of appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Have no desire to his delicacies, seeing it [is] lying food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Do not labor to make wealth, Cease from your own understanding, Do you cause your eyes to fly on it? Then it is not.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 For wealth makes wings to itself, It flies to the heavens as an eagle.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Do not eat the bread of an evil eye, And have no desire to his delicacies,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as he has thought in his soul, so he [is]. “Eat and drink,” he says to you, And his heart [is] not with you.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 You vomit up your morsel you have eaten, And have marred your words that [are] sweet.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Do not speak in the ears of a fool, For he treads on the wisdom of your words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Do not remove a border of ancient times, And do not enter into fields of the fatherless,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their Redeemer [is] strong, He pleads their cause with you.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Bring your heart to instruction, And your ear to sayings of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Do not withhold discipline from a youth, When you strike him with a rod he does not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 You strike him with a rod, And you deliver his soul from Sheol. (Sheol )
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
15 My son, if your heart has been wise, My heart rejoices, even mine,
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 And my reins exult when your lips speak uprightly.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Do not let your heart be envious at sinners, But—in the fear of YHWH all the day.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For is there a posterity? Then your hope is not cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear, my son, and be wise, And make your heart blessed in the way,
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Do not become drunk with wine, Among gluttonous ones of flesh,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and glutton become poor, And drowsiness clothes with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Listen to your father, who begot you, And do not despise your mother when she has become old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy truth, and do not sell, Wisdom, and instruction, and understanding,
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous rejoices greatly, The begetter of the wise rejoices in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Your father and your mother rejoice, Indeed, she bearing you is joyful.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Give, my son, your heart to me, And let your eyes watch my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a harlot [is] a deep ditch, And a strange woman [is] a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She also, as catching prey, lies in wait, And she increases the treacherous among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who has woe? Who has sorrow? Who has contentions? Who has complaint? Who has wounds without cause? Who has redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Those lingering by the wine, Those going in to search out mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Do not see wine when it shows itself red, When it gives its color in the cup, It goes up and down through the upright.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Its latter end—it bites as a serpent, And it stings as a viper.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Your eyes see strange women, And your heart speaks perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 And you have been as one lying down in the heart of the sea, And as one lying down on the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 “They struck me, I have not been sick, They beat me, I have not known. When I awake—I seek it yet again!”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.