Luke 7
1 And when He completed all His sayings in the ears of the people, He went into Capernaum;
A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
2 and a certain centurion’s servant being ill, was about to die, who was much valued by him,
Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
3 and having heard about Jesus, he sent to Him elders of the Jews, imploring Him, that having come He might thoroughly save his servant.
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
4 And they, having come near to Jesus, were calling on Him earnestly, saying, “He is worthy to whom You will do this,
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
5 for he loves our nation, and he built to us the synagogue.”
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
6 And Jesus was going on with them, and now when He is not far distant from the house the centurion sent to Him friends, saying to Him, “Lord, do not be troubled, for I am not worthy that You may enter under my roof;
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
7 for this reason I did not consider myself worthy to come to You, but say in a word, and my boy will be healed;
A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
8 for I also am a man placed under authority, having under myself soldiers, and I say to this [one], Go, and he goes; and to another, Be coming, and he comes; and to my servant, Do this, and he does [it].”
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
9 And having heard these things Jesus wondered at him, and having turned to the multitude following Him, He said, “I say to you, not even in Israel did I find so much faith”;
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
10 and those sent, having turned back to the house, found the ailing servant in health.
Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
11 And it came to pass, on the next day, He was going on to a city called Nain, and there were going with Him many of His disciples, and a great multitude,
I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
12 and as He came near to the gate of the city, then, behold, one dead was being carried forth, an only son of his mother, and she a widow, and a great multitude of the city was with her.
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
13 And the LORD having seen her, was moved with compassion toward her and said to her, “Do not be weeping”;
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
14 and having come near, He touched the bier, and those carrying [it] stood still, and He said, “Young man, to you I say, Arise”;
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
15 and the dead sat up, and began to speak, and He gave him to his mother;
I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
16 and fear took hold of all, and they were glorifying God, saying, “A great prophet has risen among us,” and, “God looked on His people.”
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
17 And the account of this went forth in all Judea about Him, and in all the region around.
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
18 And the disciples of John told him about all these things,
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
19 and John having called near a certain two of his disciples, sent to Jesus, saying, “Are You He who is coming, or do we look for another?”
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 And having come near to Him, the men said, “John the Immerser sent us to You, saying, Are You He who is coming, or do we look for another?”
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
21 And in that hour He cured many from diseases, and plagues, and evil spirits, and He granted sight to many blind.
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
22 And Jesus answering said to them, “Having gone on, report to John what you saw and heard, that blind men see again, lame walk, lepers are cleansed, deaf hear, dead are raised, poor have good news proclaimed;
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23 and blessed is he whoever may not be stumbled in Me.”
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
24 And the messengers of John having gone away, He began to say to the multitudes concerning John: “What have you gone forth into the wilderness to look on? A reed shaken by the wind?
A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
25 But what have you gone forth to see? A man clothed in soft garments? Behold, they in splendid clothing, and living in luxury, are in the houses of kings!
Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
26 But what have you gone forth to see? A prophet? Yes, I say to you, and much more than a prophet:
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
27 this is he concerning whom it has been written: Behold, I send My messenger before Your face, who will prepare Your way before You;
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
28 for I say to you, there is not a greater prophet, among those born of women, than John the Immerser; but the least in the Kingdom of God is greater than he.”
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
29 And all the people having heard, and the tax collectors, declared God righteous, having been immersed with the immersion of John,
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
30 but the Pharisees and the lawyers put away the counsel of God for themselves, having not been immersed by him.
Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
31 And the LORD said, “To what, then, will I liken the men of this generation? And to what are they like?
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
32 They are like to children, to those sitting in a marketplace, and calling to one another, and saying, We piped to you, and you did not dance, we mourned to you, and you did not weep!
Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
33 For John the Immerser came neither eating bread nor drinking wine, and you say, He has a demon;
Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
34 the Son of Man came eating and drinking, and you say, Behold, a man, a glutton, and a wine drinker, a friend of tax collectors and sinners;
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
35 and the wisdom was justified from all her children.”
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
36 And a certain one of the Pharisees was asking Him that He might eat with him, and having gone into the house of the Pharisee He reclined,
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
37 and behold, a woman in the city, who was a sinner, having known that He reclines in the house of the Pharisee, having provided an alabaster box of ointment,
A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
38 and having stood behind, beside His feet, weeping, she began to wet His feet with the tears, and with the hairs of her head she was wiping, and was kissing His feet, and was anointing with the ointment.
A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
39 And the Pharisee who called Him, having seen, spoke within himself, saying, “This One, if He were a prophet, would have known who and of what kind [is] the woman who touches Him, that she is a sinner.”
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
40 And Jesus answering said to him, “Simon, I have something to say to you”; and he says, “Teacher, say on.”
I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
41 “Two debtors were to a certain creditor; one was owing five hundred denarii, and the other fifty;
I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
42 and they not having [with which] to give back, he forgave both; which of them then, do you say, will love him more?”
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
43 And Simon answering said, “I suppose that to whom he forgave the more”; and He said to him, “You judged correctly.”
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
44 And having turned to the woman, He said to Simon, “See this woman? I entered into your house; you did not give water for My feet, but this woman wet My feet with tears, and wiped with the hairs of her head;
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
45 you did not give a kiss to Me, but this woman, from what [time] I came in, did not cease kissing My feet;
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
46 you did not anoint My head with oil, but this woman anointed My feet with oil;
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
47 therefore I say to you, her many sins have been forgiven, because she loved much; but to whom is forgiven little, loves little.”
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
48 And He said to her, “Your sins have been forgiven”;
I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
49 and those dining with Him began to say within themselves, “Who is this, who also forgives sins?”
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
50 And He said to the woman, “Your faith has saved you, be going on to peace.”
I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
