Job 16
1 And Job answers and says:
A odpovídaje Job, řekl:
2 “I have heard many such things, Miserable comforters [are] you all.
Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
3 Is there an end to words of wind? Or what emboldens you that you answer?
Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
4 I also, like you, might speak, If your soul were in my soul’s stead. I might join against you with words, And nod at you with my head.
Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
5 I might harden you with my mouth, And the moving of my lips might be sparing.
Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
6 If I speak, my pain is not restrained, And I cease—what goes from me?
Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
7 Only, now, it has wearied me; You have desolated all my company,
Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
8 And You loathe me, For it has been a witness, And my failure rises up against me, It testifies in my face.
A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
9 His anger has torn, and He hates me, He has gnashed at me with His teeth, My adversary sharpens His eyes for me.
Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
10 They have gaped on me with their mouth, In reproach they have struck my cheeks, Together they set themselves against me.
Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
11 God shuts me up to the perverse, And turns me over to the hands of the wicked.
Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
12 I have been at ease, and He breaks me, And He has laid hold on my neck, And He breaks me in pieces, And He raises me to Him for a mark.
Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
13 His archers go around against me. He split my reins, and does not spare, He pours out my gall to the earth.
Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
14 He breaks me—breach on breach, He runs on me as a mighty one.
Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
15 I have sewed sackcloth on my skin, And have rolled my horn in the dust.
Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
16 My face is foul with weeping, And on my eyelids [is] death-shade.
Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
17 Not for violence in my hands, And my prayer [is] pure.
Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
18 O earth, do not cover my blood! And let there not be a place for my cry.
Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
19 Also, now, behold, my witness [is] in the heavens, And my testifier in the high places.
Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
20 My interpreter [is] my friend, My eye has dropped to God;
Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
21 And He reasons for a man with God, As a son of man for his friend.
Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
22 When a few years come, Then I go [on] the path of no return.”
Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
