Job 15
1 And Eliphaz the Temanite answers and says:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 “Does a wise man answer [with] vain knowledge? And fill his belly [with] an east wind?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 To reason with a word not useful? And speeches—no profit in them?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Indeed, you make reverence void, and diminish meditation before God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For your mouth teaches your iniquity, And you choose the tongue of the cunning.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Your mouth declares you wicked, and not I, And your lips testify against you.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Are you the first man born? And were you formed before the heights?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Do you hear of the secret counsel of God? And withdraw wisdom to you?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What have you known, and we do not know? [What] do you understand, and it is not with us?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Both the gray-headed And the very aged [are] among us—Greater than your father [in] days.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Are the comforts of God too few for you? And a gentle word [is] with you,
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Why does your heart take you away? And why are your eyes high?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 Do you turn your spirit against God? And have brought out words from your mouth:
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What [is] man that he is pure, And that he is righteous, one born of woman?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Behold, He puts no credence in His holy ones, And the heavens have not been pure in His eyes.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Also—surely abominable and filthy Is man drinking perverseness as water.
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 I show you—listen to me—And this I have seen and declare,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Which the wise declare—And have not hid—from their fathers.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 To them alone was the land given, And a stranger did not pass over into their midst:
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 All [the] days of the wicked he is paining himself, And few years have been laid up for the terrible one.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 A fearful voice [is] in his ears, In peace a destroyer comes to him.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He does not believe to return from darkness, And he watches for the sword.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 He is wandering for bread: Where [is] it? He has known that ready at his hand Is a day of darkness.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Adversity and distress terrify him, They prevail over him as a king ready for a boaster.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 For he stretched out his hand against God, And against the Mighty he makes himself mighty.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 He runs to Him with a neck, With thick bosses of his shields.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 For he has covered his face with his fat, And makes vigor over [his] confidence.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 And he inhabits cities cut off, houses not dwelt in, That have been ready to become heaps.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 He is not rich, nor does his wealth rise, Nor does he stretch out their continuance on earth.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 He does not turn aside from darkness, A flame dries up his tender branch, And he turns aside at the breath of His mouth!
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Do not let him put credence in vanity, He has been deceived, For vanity is his exchange.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 It is not completed in his day, And his bending branch is not green.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 He shakes off his unripe fruit as a vine, And casts off his blossom as an olive.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the company of the profane [is] barren, And fire has consumed tents of bribery.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 To conceive misery, and to bear iniquity, Even their heart prepares deceit.”
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
