< Luke 1 >
1 SINCE many have attempted to compose a narrative of facts, confirmed to us by the fullest evidence:
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 exactly as they delivered them to us, who were eve witnesses from the first, and ministers of the word;
3 it seemed right to me also, having obtained accurate knowledge of all things from above, to write to thee in regular order, most excellent Theophilus,
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 to the intent that thou mayest clearly know the certainty of those matters, concerning which thou hast been instructed.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 There was in the days of Herod, the king of Judea, a certain priest named Zacharias, of the course of Abiah: and his wife of the daughters of Aaron, and her name Elisabeth.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 And they had no child, because Elizabeth was barren, and both were far advanced in years.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 And it came to pass, as he discharged his priestly office in the order of his periodical ministration before God,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 according to the custom of the priesthood, it fell to his lot to burn the incense when he went into the temple of the Lord.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 And all the multitude of people was praying without, at the time of the burning the incense.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 And an angel of the Lord appeared to him standing on the right side of the altar of incense.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 And Zacharias was agitated greatly at the sight, and fear fell upon him.
Zachariáš se vyděsil.
13 But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bring thee a son, and thou shalt call his name John.
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 And it shall give thee joy and exultation; and many shall rejoice at his birth:
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 for he shall be great in the sight of the Lord; and he shall never drink wine, nor any intoxicating liquor; and he shall be filled with the Holy Ghost, even from his mother’s womb.
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 And many of the children of Israel shall he turn unto the Lord, their God.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 And he shall go forth before him in the spirit and power of Elias, to convert the hearts of fathers with their children, and the disobedient to the wisdom of the just; to prepare a people ready for the Lord.
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 And Zacharias said to the angel, By what shall I know this? for I am old, and my wife far advanced in her age.
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 And the angel answering said to him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and I have been sent to speak to thee, and to proclaim these glad tidings to thee.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 And behold, thou shalt be dumb, and unable to speak, until that day when these things shall come to pass, because thou hast not believed my words, which shall be fulfilled at their exact time.
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 And the people were waiting for Zacharias, and marvelled that he tarried so long in the temple.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 And when he came out, he could not speak to them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: for he himself made signs to them, and continued deaf and dumb.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 And it came to pass, when the days of his ministry were fulfilled, he went to his own house.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 And after those days Elisabeth his wife conceived, and kept herself in retirement five months, saying,
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 Thus hath the Lord dealt with me in the days in which he looked upon me to take away my reproach among men.
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 Now in the sixth month the angel Gabriel was sent from God into a city of Galilee, the name of which was Nazareth,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 to a virgin of the house of David, betrothed to a man whose name was Joseph; and the virgin’s name was Mary.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 And the angel coming in to her said, All hail! O thou highly favoured one! the Lord is with thee: blessed art thou among women.
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 And when she saw him, she was greatly agitated at his address: and reasoned in herself what kind of salutation this could be.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 And the angel said unto her, Fear not, Mary, for thou hast found favour with God.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and thou shalt call his name JESUS.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God will give him the throne of David his father;
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
33 and he shall reign over the house of Jacob for ever, and of his kingdom there shall be no end. (aiōn )
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn )
34 And Mary said, How shall this be, seeing I know not man?
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 And the angel answering said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Most High shall overshadow thee; wherefore also the Holy One that shall be born of thee, shall be called the Son of God.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 And, behold, Elisabeth thy cousin, she also hath conceived in her old age: and this is the fifth month of pregnancy with her who was called barren.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 For there is nothing impossible with God.
38 Then said Mary, Behold a servant of the Lord, be it to me according to thy declaration. And the angel departed from her.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 Then Mary arose in those days, and went with haste into the hill country, to a city of Judah,
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 and entered into the house of Zachariah, and saluted Elisabeth.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 And it came to pass, when Elisabeth heard the salutation of Mary, the babe leaped for joy in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Ghost:
42 and she exclaimed with a loud voice, and said, Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 And whence is this favour shewn me, that the mother of my Lord should come to me?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 For, lo! as the voice of thy salutation reached my ears, the babe leaped for joy in my womb.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 And blessed is she that hath believed; for there shall be a fulfilment of the things told her from the Lord.
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 and my spirit hath exulted in God my Saviour:
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 for he hath looked upon the lowly state of his maid-servant: for, lo! henceforth shall all generations pronounce me blessed.
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 For the Mighty One hath done great things for me; and holy is his name.
50 And his mercy is upon those who fear him, from generation to generation.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 He hath displayed strength from his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 He hath cast down potentates from the throne, and hath exalted the lowly.
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent empty away.
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 He hath succoured Israel his servant, that he might be mindful of mercy for ever; (aiōn )
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
55 as he had spoken to our fathers, to Abraham, and to his seed.
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn )
56 And Mary abode with her about three months, and returned unto her home.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Now Elisabeth’s time was up that she should be delivered; and she brought a son.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 And her neighbours and her relations heard, that the Lord had magnified his mercy upon her; and they congratulated her.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 And it came to pass, on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him after the name of his father, Zacharias.
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 And his mother spake and said, No; but he shall be called John.
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 And they said to her, There is not one among thy relations, who is called by this name.
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 And they made signs to his father, what he would have him called.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 And desiring a writing tablet, he wrote, saying, John is his name. And they were all surprised.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 Instantly then his mouth was opened, and his tongue loosed, and he burst out in praises to God.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 And great awe fell on all those who dwelt around them: and in all the mountainous country of Judea, all these circumstances were the subject of conversation.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 And all who heard them laid them up in their hearts, saying, Well! what a child will this be! And the hand of the Lord was with him.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 And Zacharias his father was filled with the Holy Ghost, and prophesied, saying,
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 Blessed be the Lord the God of Israel; for he hath visited and wrought redemption for his people;
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 and hath raised up a horn of salvation for us in the house of his servant David:
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
70 as he spake by the mouth of his holy prophets, which have been from the beginning: (aiōn )
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn )
71 even preservation from our enemies, and from the hand of all that hate us;
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 to perform mercy towards our fathers, and to remember his own holy covenant:
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 the oath which he sware to Abraham our father,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 to give us, that we, secure from fear, rescued from the hands of our enemies, should serve him,
75 in righteousness and holiness before him, all the days of our life.
76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Most High; for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
77 to give the knowledge of salvation to his people, by the remission of their sins,
78 through the bowels of mercy of our God; with which he hath visited us, as the dawn of the morning from on high,
79 to illumine those who sat in darkness, and in the shadow of death, to direct our feet into the way of peace.
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 And the child grew, and became mighty in spirit, and was in the deserts until the days of his public exhibition to Israel.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.