Proverbs 14
1 A wise woman buildeth her house: but the foolish destroyeth it with her owne handes.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 He that walketh in his righteousnes, feareth the Lord: but he that is lewde in his wayes, despiseth him.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 In the mouth of the foolish is the rod of pride: but the lippes of the wise preserue them.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Where none oxen are, there the cribbe is emptie: but much increase cometh by the strength of the oxe.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 A faithfull witnes will not lye: but a false record will speake lyes.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 A scorner seeketh wisdome, and findeth it not: but knowledge is easie to him that will vnderstande.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Depart from the foolish man, when thou perceiuest not in him the lippes of knowledge.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 The wisdome of ye prudent is to vnderstand his way: but the foolishnes of the fooles is deceite.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 The foole maketh a mocke of sinne: but among the righteous there is fauour.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 The heart knoweth the bitternes of his soule, and the stranger shall not medle with his ioy.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 The house of the wicked shalbe destroyed: but the tabernacle of the righteous shall florish.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 There is a way that seemeth right to a man: but the issues thereof are the wayes of death.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Euen in laughing the heart is sorowful, and the ende of that mirth is heauinesse.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 The heart that declineth, shall be saciate with his owne wayes: but a good man shall depart from him.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 The foolish will beleeue euery thing: but the prudent will consider his steppes.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 A wise man feareth, and departeth from euill: but a foole rageth, and is carelesse.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 He that is hastie to anger, committeth follie, and a busie body is hated.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 The foolish do inherite follie: but the prudent are crowned with knowledge.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 The euill shall bowe before the good, and the wicked at the gates of the righteous.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 The poore is hated euen of his own neighbour: but the friendes of the rich are many.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 The sinner despiseth his neighbour: but he that hath mercie on the poore, is blessed.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Doe not they erre that imagine euill? but to them that thinke on good things, shalbe mercie and trueth.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 In all labour there is abundance: but the talke of the lippes bringeth onely want.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 The crowne of the wise is their riches, and the follie of fooles is foolishnes.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 A faithfull witnes deliuereth soules: but a deceiuer speaketh lyes.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In the feare of the Lord is an assured strength, and his children shall haue hope.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 The feare of the Lord is as a welspring of life, to auoyde the snares of death.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In the multitude of the people is the honour of a King, and for the want of people commeth the destruction of the Prince.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 He that is slowe to wrath, is of great wisdome: but he that is of an hastie minde, exalteth follie.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 A sounde heart is the life of the flesh: but enuie is the rotting of the bones.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 He that oppresseth the poore, reprooueth him that made him: but hee honoureth him, that hath mercie on the poore.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 The wicked shall be cast away for his malice: but the righteous hath hope in his death.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Wisedome resteth in the heart of him that hath vnderstanding, and is knowen in the mids of fooles.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Iustice exalteth a nation, but sinne is a shame to the people.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 The pleasure of a King is in a wise seruant: but his wrath shalbe toward him that is lewde.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
