Psalms 81
1 Unto the end, for the winepresses, a psalm for Asaph himself. Rejoice to God our helper: sing aloud to the God of Jacob.
Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
2 Take a psalm, and bring hither the timbrel: the pleasant psaltery with the harp.
Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
3 Blow up the trumpet on the new moon, on the noted day of your solemnity.
Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
4 For it is a commandment in Israel, and a judgment to the God of Jacob.
Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
5 He ordained it for a testimony in Joseph, when he came out of the land of Egypt: he heard a tongue which he knew not.
Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
6 He removed his back from the burdens: his hands had served in baskets.
Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
7 Thou calledst upon me in affliction, and I delivered thee: I heard thee in the secret place of tempest: I proved thee at the waters of contradiction.
V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
8 Hear, O my people, and I will testify to thee: O Israel, if thou wilt hearken to me,
Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
9 There shall be no new god in thee: neither shalt thou adore a strange god.
A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
10 For I am the Lord thy God, who brought thee out of the land of Egypt: open thy mouth wide, and I will fill it.
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
11 But my people heard not my voice: and Israel hearkened not to me.
Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
12 So I let them go according to the desires of their heart: they shall walk in their own inventions.
A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
13 If my people had heard me: if Israel had walked in my ways:
Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
14 I should soon have humbled their enemies, and laid my hand on them that troubled them.
Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
15 The enemies of the Lord have lied to him: and their time shall be for ever.
A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
16 And he fed them with the fat of wheat, and filled them with honey out of the rock.
A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
