Proverbs 1
1 The parables of Solomon, the son of David, king of Israel.
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 To know wisdom, and instruction:
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 To understand the words of prudence: and to receive the instruction of doctrine, justice, and judgment, and equity:
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 To give subtilty to little ones, to the young man knowledge and understanding.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 A wise man shall hear and shall be wiser: and he that understandeth, shall possess governments.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 He shall understand a parable, and the interpretation, the words of the wise, and their mysterious sayings.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 The fear of the Lord is the beginning of wisdom. Fools despise wisdom and instruction.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 That grace may be added to thy head, and a chain of gold to thy neck.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 My son, if sinners shall entice thee, consent not to them.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 If they shall say: Come with us, let us lie in wait for blood, let us hide snares for the innocent without cause:
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Let us swallow him up alive like hell, and whole as one that goeth down into the pit. (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoils.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Cast in thy lot with us, let us all have one purse.
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 My son, walk not thou with them, restrain thy foot from their paths.
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 For their feet run to evil, and make haste to shed blood.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 But a net is spread in vain before the eyes of them that have wings.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 And they themselves lie in wait for their own blood, and practise deceits against their own souls.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 So the wage of every covetous man destroy the souls of the possessors.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Wisdom preacheth abroad, she uttereth her voice in the streets:
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 At the head of multitudes she crieth out, in the entrance of the gates of the city she uttereth her words, saying:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 O children, how long will you love childishness, and fools covet those things which are hurtful to themselves, and the unwise hate knowledge?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Turn ye at my reproof: behold I will utter my spirit to you, and will shew you my words.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Because I called, and you refused: I stretched out my hand, and there was none that regarded.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 You have despised all my counsel, and have neglected my reprehensions.
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 I also will laugh in your destruction, and will mock when that shall come to you which you feared.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 When sudden calamity shall fall on you, and destruction, as a tempest, shall be at hand: when tribulation and distress shall come upon you:
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Then shall they call upon me, and I will not hear: they shall rise in the morning and shall not find me:
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Because they have hated instruction and received not the fear of the Lord,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Nor consented to my counsel, but despised all my reproof.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Therefore they shall eat the fruit of their own way, and shall be filled with their own devices.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 The turning away of little ones shall kill them, and the prosperity of fools shall destroy them.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 But he that shall hear me, shall rest without terror, and shall enjoy abundance, without fear of evils.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
