1 Corinthians 7
1 Now concerning the thing whereof you wrote to me: It is good for a man not to touch a woman.
O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 But for fear of fornication, let every man have his own wife, and let every woman have her own husband.
Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
3 Let the husband render the debt to his wife, and the wife also in like manner to the husband.
Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
4 The wife hath not power of her own body, but the husband. And in like manner the husband also hath not power of his own body, but the wife.
Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Defraud not one another, except, perhaps, by consent, for a time, that you may give yourselves to prayer; and return together again, lest Satan tempt you for your incontinency.
Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 But I speak this by indulgence, not by commandment.
Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
7 For I would that all men were even as myself: but every one hath his proper gift from God; one after this manner, and another after that.
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 But I say to the unmarried, and to the widows: It is good for them if they so continue, even as I.
Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
9 But if they do not contain themselves, let them marry. For it is better to marry than to be burnt.
Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 But to them that are married, not I but the Lord commandeth, that the wife depart not from her husband.
Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
11 And if she depart, that she remain unmarried, or be reconciled to her husband. And let not the husband put away his wife.
Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
12 For to the rest I speak, not the Lord. If any brother hath a wife that believeth not, and she consent to dwell with him, let him not put her away.
Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 And if any woman hath a husband that believeth not, and he consent to dwell with her, let her not put away her husband.
A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 For the unbelieving husband is sanctified by the believing wife; and the unbelieving wife is sanctified by the believing husband: otherwise your children should be unclean; but now they are holy.
Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 But if the unbeliever depart, let him depart. For a brother or sister is not under servitude in such cases. But God hath called us in peace.
Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 For how knowest thou, O wife, whether thou shalt save thy husband? Or how knowest thou, O man, whether thou shalt save thy wife?
A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 But as the Lord hath distributed to every one, as God hath called every one, so let him walk: and so in all churches I teach.
Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 Is any man called, being circumcised? let him not procure uncircumcision. Is any man called in uncircumcision? let him not be circumcised.
Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing: but the observance of the commandments of God.
Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
20 Let every man abide in the same calling in which he was called.
Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
21 Wast thou called, being a bondman? care not for it; but if thou mayest be made free, use it rather.
Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 For he that is called in the Lord, being a bondman, is the freeman of the Lord. Likewise he that is called, being free, is the bondman of Christ.
Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
23 You are bought with a price; be not made the bondslaves of men.
Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 Brethren, let every man, wherein he was called, therein abide with God.
Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 Now concerning virgins, I have no commandment of the Lord; but I give counsel, as having obtained mercy of the Lord, to be faithful.
O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 I think therefore that this is good for the present necessity, that it is good for a man so to be.
Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Art thou bound to a wife? seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? seek not a wife.
Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
28 But if thou take a wife, thou hast not sinned. And if a virgin marry, she hath not sinned: nevertheless, such shall have tribulation of the flesh. But I spare you.
Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 This therefore I say, brethren; the time is short; it remaineth, that they also who have wives, be as if they had none;
Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
30 And they that weep, as though they wept not; and they that rejoice, as if they rejoiced not; and they that buy, as though they possessed not;
A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 And they that use this world, as if they used it not: for the fashion of this world passeth away.
A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 But I would have you to be without solicitude. He that is without a wife, is solicitous for the things that belong to the Lord, how he may please God.
A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 But he that is with a wife, is solicitous for the things of the world, how he may please his wife: and he is divided.
Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
34 And the unmarried woman and the virgin thinketh on the things of the Lord, that she may be holy both in body and in spirit. But she that is married thinketh on the things of the world, how she may please her husband.
Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
35 And this I speak for your profit: not to cast a snare upon you; but for that which is decent, and which may give you power to attend upon the Lord, without impediment.
Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
36 But if any man think that he seemeth dishonoured, with regard to his virgin, for that she is above the age, and it must so be: let him do what he will; he sinneth not, if she marry.
Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 For he that hath determined being steadfast in his heart, having no necessity, but having power of his own will; and hath judged this in his heart, to keep his virgin, doth well.
Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 Therefore, both he that giveth his virgin in marriage, doth well; and he that giveth her not, doth better.
A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 A woman is bound by the law as long as her husband liveth; but if her husband die, she is at liberty: let her marry to whom she will; only in the Lord.
Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 But more blessed shall she be, if she so remain, according to my counsel; and I think that I also have the spirit of God.
Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
