Psalms 109
1 To the chief Musician. Of David. A Psalm. O God of my praise, be not silent:
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 For the mouth of the wicked [man] and the mouth of deceit are opened against me: they have spoken against me with a lying tongue,
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 And with words of hatred have they encompassed me; and they fight against me without a cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 For my love they are mine adversaries; but I [give myself unto] prayer.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 And they have rewarded me evil for good, and hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set a wicked [man] over him, and let [the] adversary stand at his right hand;
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he shall be judged, let him go out guilty, and let his prayer become sin;
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Let his days be few, let another take his office;
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Let his sons be fatherless, and his wife a widow;
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his sons be vagabonds and beg, and let them seek [their bread] far from their desolate places;
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Let the usurer cast the net over all that he hath, and let strangers despoil his labour;
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Let there be none to extend kindness unto him, neither let there be any to favour his fatherless children;
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Let his posterity be cut off; in the generation following let their name be blotted out:
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Let the iniquity of his fathers be remembered with Jehovah, and let not the sin of his mother be blotted out;
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Let them be before Jehovah continually, that he may cut off the memory of them from the earth:
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Because he remembered not to shew kindness, but persecuted the afflicted and needy man, and the broken in heart, to slay him.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 And he loved cursing; so let it come unto him. And he delighted not in blessing; and let it be far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 And he clothed himself with cursing like his vestment; so let it come into his bowels like water, and like oil into his bones;
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Let it be unto him as a garment with which he covereth himself, and for a girdle wherewith he is constantly girded.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 Let this be the reward of mine adversaries from Jehovah, and of them that speak evil against my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But do thou for me, Jehovah, Lord, for thy name's sake; because thy loving-kindness is good, deliver me:
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I am afflicted and needy, and my heart is wounded within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am gone like a shadow when it lengtheneth; I am tossed about like the locust;
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are failing through fasting, and my flesh hath lost its fatness;
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 And I am become a reproach unto them; [when] they look upon me they shake their heads.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, Jehovah my God; save me according to thy loving-kindness:
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 That they may know that this is thy hand; that thou, Jehovah, hast done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Let them curse, but bless thou; when they rise up, let them be ashamed, and let thy servant rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Let mine adversaries be clothed with confusion, and let them cover themselves with their shame as with a mantle.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will greatly celebrate Jehovah with my mouth; yea, I will praise him among the multitude.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he standeth at the right hand of the needy, to save him from those that judge his soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
