< Job 20 >
1 Then Zophar the Naamathite made answer and said,
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 For this cause my thoughts are troubling me and driving me on.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 I have to give ear to arguments which put me to shame, and your answers to me are wind without wisdom.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Have you knowledge of this from early times, when man was placed on the earth,
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 That the pride of the sinner is short, and the joy of the evil-doer but for a minute?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Though he is lifted up to the heavens, and his head goes up to the clouds;
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 Like the waste from his body he comes to an end for ever: those who have seen him say, Where is he?
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 He is gone like a dream, and is not seen again; he goes in flight like a vision of the night.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 The eye which saw him sees him no longer; and his place has no more knowledge of him.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 His children are hoping that the poor will be kind to them, and his hands give back his wealth.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 His bones are full of young strength, but it will go down with him into the dust.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Though evil-doing is sweet in his mouth, and he keeps it secretly under his tongue;
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 Though he takes care of it, and does not let it go, but keeps it still in his mouth;
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 His food becomes bitter in his stomach; the poison of snakes is inside him.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 He takes down wealth as food, and sends it up again; it is forced out of his stomach by God.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 He takes the poison of snakes into his mouth, the tongue of the snake is the cause of his death.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 Let him not see the rivers of oil, the streams of honey and milk.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 He is forced to give back the fruit of his work, and may not take it for food; he has no joy in the profit of his trading.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Because he has been cruel to the poor, turning away from them in their trouble; because he has taken a house by force which he did not put up;
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 There is no peace for him in his wealth, and no salvation for him in those things in which he took delight.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 He had never enough for his desire; for this cause his well-being will quickly come to an end.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Even when his wealth is great, he is full of care, for the hand of everyone who is in trouble is turned against him.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 God gives him his desire, and sends the heat of his wrath on him, making it come down on him like rain.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 He may go in flight from the iron spear, but the arrow from the bow of brass will go through him;
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 He is pulling it out, and it comes out of his back; and its shining point comes out of his side; he is overcome by fears.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 All his wealth is stored up for the dark: a fire not made by man sends destruction on him, and on everything in his tent.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 The heavens make clear his sin, and the earth gives witness against him.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 The produce of his house is taken away into another country, like things given into the hands of others in the day of wrath.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 This is the reward of the evil man, and the heritage given to him by God.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.