Psalms 22
1 For the choirmaster. To the tune of “The Doe of the Dawn.” A Psalm of David. My God, my God, why have You forsaken me? Why are You so far from saving me, so far from my words of groaning?
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 I cry out by day, O my God, but You do not answer, and by night, but I have no rest.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 Yet You are holy, enthroned on the praises of Israel.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 In You our fathers trusted; they trusted and You delivered them.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 They cried out to You and were set free; they trusted in You and were not disappointed.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 But I am a worm and not a man, scorned by men and despised by the people.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 All who see me mock me; they sneer and shake their heads:
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 “He trusts in the LORD, let the LORD deliver him; let the LORD rescue him, since He delights in him.”
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 Yet You brought me forth from the womb; You made me secure at my mother’s breast.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 From birth I was cast upon You; from my mother’s womb You have been my God.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 Be not far from me, for trouble is near and there is no one to help.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Many bulls surround me; strong bulls of Bashan encircle me.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 They open their jaws against me like lions that roar and maul.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 I am poured out like water, and all my bones are disjointed. My heart is like wax; it melts away within me.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 My strength is dried up like a potsherd, and my tongue sticks to the roof of my mouth. You lay me in the dust of death.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 For dogs surround me; a band of evil men encircles me; they have pierced my hands and feet.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 I can count all my bones; they stare and gloat over me.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 They divide my garments among them and cast lots for my clothing.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 But You, O LORD, be not far off; O my Strength, come quickly to help me.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Deliver my soul from the sword, my precious life from the power of wild dogs.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Save me from the mouth of the lion; at the horns of the wild oxen You have answered me!
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I will proclaim Your name to my brothers; I will praise You in the assembly.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 You who fear the LORD, praise Him! All descendants of Jacob, honor Him! All offspring of Israel, revere Him!
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 For He has not despised or detested the torment of the afflicted. He has not hidden His face from him, but has attended to his cry for help.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 My praise for You resounds in the great assembly; I will fulfill my vows before those who fear You.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 The poor will eat and be satisfied; those who seek the LORD will praise Him. May your hearts live forever!
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 All the ends of the earth will remember and turn to the LORD. All the families of the nations will bow down before Him.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 For dominion belongs to the LORD and He rules over the nations.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 All the rich of the earth will feast and worship; all who go down to the dust will kneel before Him— even those unable to preserve their lives.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 Posterity will serve Him; they will declare the Lord to a new generation.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 They will come and proclaim His righteousness to a people yet unborn— all that He has done.
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
