Luke 24
1 And on the first day of the week, at early dawn, they came to the sepulcher, bringing the spices which they had prepared; and with them came certain others.
V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje.
2 And they found the stone rolled away from the sepulcher;
Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou.
3 and they entered in, but found not the body of the Lord Jesus.
Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly.
4 And it came to pass, while they were much perplexed at this, behold, two men stood by them in shining raiment.
Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech.
5 And while they feared and bowed their faces to the earth, they said to them: Why seek you among the dead for him that lives?
Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví?
6 He is not here, but he has risen; remember that he spoke to you while he was yet in Galilee,
Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal,
7 saying, The Son of man must be delivered into the hands of sinful men, and be crucified, and the third day rise again.
že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“
8 And they remembered his words,
Ženy si na to skutečně vzpomněly.
9 and returned from the sepulcher, and told all these things to the eleven and to the rest.
Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly.
10 It was Mary Magdalene and Joanna and Mary the mother of James, and the others with them, that told these things to the apostles.
Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další.
11 And their words seemed to them as idle tales, and they believed them not.
Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie.
12 But Peter arose and ran to the sepulcher, and stooping down, he saw the linen clothes lying by themselves; and he departed, wondering in himself at that which had come to pass.
Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.
13 And, behold, two of them were going, on the same day, to a village called Emmaus, distant from Jerusalem sixty furlongs.
Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma.
14 And they were talking to one another about all these things which had taken place.
Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů.
15 And it came to pass, that, while they conversed and reasoned together, Jesus himself drew near, and went on with them.
Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš.
16 But their eyes were restrained, so that they did not recognize him.
Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho,
17 And he said to them: What matters are these which you are discussing with one another as you walk and are sad?
ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“Zastavili se
18 And one of them, whose name was Cleopas, answered and said to him: Are you only a stranger in Jerusalem, and have not known the things that have taken place there in these days?
a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“
19 And he said to them: What things? They said to him: The things concerning Jesus the Nazarene, who was a prophet mighty in deed and in word before God and all the people;
Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě.
20 and how the chief priests and our rulers delivered him up to be condemned to death, and crucified him.
A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!
21 But we trusted that it was he that was about to redeem Israel. And besides all this, to-day is the third day since these things were done.
My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem.
22 And further, certain women of our company, who were early at the sepulcher, astonished us:
Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu
23 for they found not his body, and came and told that they had seen a vision of angels, who said that he was alive.
a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije.
24 And some of those who were with us went to the sepulcher, and found it even as the women had said, but him they saw not.
Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“
25 And he said to them: O inconsiderate, and slow of heart to believe all things that the prophets have spoken!
Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci?
26 Ought not the Christ to have suffered these things, and to enter into his glory?
Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“
27 And beginning from Moses, and all the prophets, he explained to them, in all the Scriptures, the things concerning himself.
A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky.
28 And they drew near the village to which they were going; and he made as if he would go further.
Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál.
29 And they constrained him, saying: Remain with us, for it is near the evening, and the day has declined. And he went in to remain with them.
Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu.
30 And it came to pass, while he reclined at table with them, that he took bread and blessed; and he broke, and gave it to them.
Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim.
31 And their eyes were opened, and they recognized him, and he disappeared from them.
A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel.
32 And they said one to another, Did not our heart burn within us while he talked with us by the way, and while he opened to us the scriptures?
Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“
33 And they arose the same hour, and returned to Jerusalem, and found the eleven, and those who were with them, assembled,
Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními.
34 and saying: The Lord has risen indeed, and has appeared to Simon.
Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“
35 And they told what had taken place on the way, and how he was made known to them in the breaking of bread.
A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.
36 And while they were speaking of these things, Jesus him self stood in the midst of them, and said to them: Peace be to you.
Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“
37 But they were terrified and frightened, and thought that they saw a spirit.
Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.
38 And he said to them: Why are you troubled, and why do doubts arise in your hearts?
Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?
39 See my hands and my feet, that it is I myself; handle me and see; for a spirit has not flesh and bones, as you see me have.
Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“
40 And when he had said this, he showed them his hands and his feet.
Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.
41 And while they did not believe as yet for joy, and were astonished, he said to them: Have you any thing here to eat?
Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
42 And they gave him a piece of broiled fish, and of a honeycomb.
Podali mu pečenou rybu a plástev medu
43 And he took it, and did eat before them.
a on to s nimi snědl.
44 And he said to them: These are the words that I spoke to you, while I was yet with you, that all things must be fulfilled that are written in the law of Moses, and in the prophets, and in the psalms, concerning me.
Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“
45 Then he opened their mind, that they might understand the scriptures,
A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.
46 and he said to them: Thus it is written, and thus was it necessary that the Christ should suffer, and rise again from the dead the third day,
Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.
47 and that repentance and remission of sins should be preached in his name among all nations, beginning at Jerusalem.
A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě.
48 You are witnesses of these things.
Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.
49 And behold, I send the promise of my Father upon you. But do you remain in the city of Jerusalem, till you be clothed with power from on high.
A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“
50 And he led them out as far as Bethany; and he lifted up his hands and blessed them.
Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal.
51 And it came to pass, that as he blessed them, he was separated from them, and carried up into heaven.
Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích.
52 And they worshiped him, and returned to Jerusalem with great joy;
Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma.
53 and were continually in the temple, praising and blessing God.
Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.
