Job 38

1 Derefter svarede Herren Job ud af Stormen og sagde:

Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

2 Hvo er den, som formørker Guds Raad med Tale uden Forstand.

Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

3 Bind op om dine Lænder som en Mand, saa vil jeg spørge dig, og undervis du mig!

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

4 Hvor var du, der jeg grundfæstede Jorden? forkynd det, hvis du har Indsigt?

Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

5 Hvo har sat dens Maal? du ved det vel? eller hvo udstrakte Snoren over den?

Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

6 Hvorpaa ere dens Piller nedsænkede? eller hvo har lagt dens Hjørnesten?

Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

7 der Morgenstjerner sang til Hobe, og alle Guds Børn raabte af Glæde.

Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

8 Og hvo lukkede for Havet med Døre, der det brød frem, gik ud af Moders Liv,

Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

9 der jeg gjorde Sky til dets Klædning og Mørke til dets Svøb,

Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

10 der jeg afstak for det min Grænse og satte Stang og Døre for det

Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

11 og sagde: Hertil skal du komme og ikke længere; og her skal være sat Grænse for dine stolte Bølger?

I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

12 Har du i dine Dage givet Befaling til Morgenen? har du vist Morgenrøden dens Sted,

Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

13 til at gribe Jorden ved dens Flige, saa at de ugudelige rystes bort fra den?

Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

14 saa denne forvandler sig som Leret, hvori Seglet trykkes, og Tingene fremstille sig som i deres Klædebon,

Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

15 og de ugudelige unddrages deres Lys, og den opløftede Arm sønderbrydes?

A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

16 Er du kommen til Havets Kilder? og har du vandret paa Dybets Bund?

Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

17 Have Dødens Porte opladt sig for dig? eller saa du Dødens Skygges Porte?

Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

18 Har du overskuet Jordens Bredde? forkynd det, dersom du kender det alt sammen!

Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

19 Hvor er Vejen did, hvor Lyset mon bo, og hvor er Mørkets Sted,

Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

20 at du kunde bringe det til dets Landemærke, og at du kendte Stierne til dets Hus?

Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

21 Du ved det; thi den Gang blev du jo født, og dine Dages Tal er stort!

Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

22 Er du kommen til Forraadskamrene for Sneen, eller saa du Forraadskamrene for Hagelen,

Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

23 hvilke jeg har sparet til Trængsels Tid, til Strids og Krigs Dag.

Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

24 Hvor er den Vej, hvor Lyset deler sig, hvor Østenvejret spreder sig over Jorden?

Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

25 Hvo brød Render til Vandskyl og Vej til Lynet, som gaar foran Torden,

Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

26 for at lade regne paa det Land, hvor ingen er, i Ørken, hvor intet Menneske er,

Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

27 for at mætte de øde og ødelagte Steder og bringe Græsbunden til at spire?

Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

28 Har Regnen vel en Fader? eller hvo har avlet Duggens Draaber?

Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

29 Af hvis Moderliv er Frost udgangen? og hvo fødte Rimfrost under Himmelen?

Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

30 Vandet skjuler sig, som var det en Sten, og Dybets Overflade slutter sig sammen.

Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

31 Kan du knytte Syvstjernens Baand, eller løse Orions Reb?

Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

32 Kan du lade Dyrekredsens Stjerner komme frem til deres Tid? eller føre Bjørnen med dens Unger frem?

Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

33 Kender du Himmelens Love? eller kan du bestemme dens Herredømme over Jorden?

Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

34 Kan du opløfte din Røst til Skyen, at Vands Mangfoldighed maa skjule dig?

Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

35 Kan du udlade Lynene, at de fare frem, og at de sige til dig: Se, her ere vi?

Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

36 Hvo lagde Visdom i Hjertets Inderste? eller hvo gav Forstand i Tanken?

Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

37 Hvo kan tælle Skyerne med Visdom? og hvo kan udgyde Himmelens Vandbeholdere,

Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

38 idet Støv løber sammen til en Støbning, og Jordklumperne hænge ved hverandre?

Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

39 Kan du jage Rov til Løvinden og fylde de unge Løvers Graadighed,

Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

40 naar de lægge sig ned i deres Boliger og blive i Skjul for at lure?

Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?

41 Hvo skaffer Ravnen dens Føde, naar dens Unger skrige til Gud, naar de fare hid og did, fordi de intet have at æde?

Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?