Marek 9
1 Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
Hei afiꞌ liliꞌ Au oꞌola ngga ia. Hambu mia basa hei ia ra, ruma nda feꞌe mate sa, dei fo rita Lamatualain parenda no koasa monae na.
2 Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory. Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna.
Basa fai nee boe, Yesus noꞌe Petrus, Yakobis, ma Yohanis, de hene risiꞌ mbuku naruꞌ sa atahori nese na. Losa ata ma, rita Yesus dadꞌi laen.
3 Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají;
Eni badꞌu na dadꞌi muti makahahadꞌo. Sia raefafoꞌ ia nda hambu saa fo mutiꞌ lenaꞌ Eni badꞌu na sa.
4 byli to Elijáš a Mojžíš.
Aiboiꞌ ma, rita Yesus ola-olaꞌ no Baꞌi Elia ma Baꞌi Musa.
5 Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
Petrus se ramatau rae mate. Petrus o bingun, losa ana olaꞌ leli. Nafadꞌe Yesus nae, “Papa! Hita maloleꞌ sia ia, e! Dadꞌi malole lenaꞌ hita tao lalaꞌ telu. Fee esa neu Papa, esa neu Baꞌi Musa, ma esa neu Baꞌi Elia.”
6 Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7 Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
Basa naa ma, leleeꞌ a onda nema, de tatana nala se. Boe ma rena haraꞌ mia leleeꞌ a nae, “Rena! Yesus ia, Au Ana susue ngga. Hei rena matalolole neu E!”
8 Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
Petrus se rena haraꞌ na, ara mete rereoꞌ te nda rita atahori laen sa, akaꞌ a Yesus mesaꞌ ne.
9 Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých.
Basa naa, Yesus no mana tungga nara onda mia leteꞌ naa. Yesus ai se nae, “Saa fo hei feꞌe mita faꞌ ra, hei afiꞌ mifadꞌe atahori esa boe. Au ia, tebꞌe-tebꞌeꞌ Atahori Matetuꞌ a. Au musi mate dei. Basa fo, Au usodꞌa baliꞌ, dei fo hei bole mifadꞌe atahori ra.”
10 Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
Ara toꞌu rahereꞌ Yesus hehelu-fufuli na, de nda rafadꞌe atahori sa. Te teluꞌ se, esa natane esa rae, “Eni dudꞌuꞌa na saa, losa nae Eni nasodꞌa baliꞌ mia mamate na? Taꞌo bee, e?”
11 „Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“otázali se Ježíše.
Boe ma, ratane E rae, “Meser agama ra rae ‘Baꞌi Elia musi nema dei, dei fo Kristus nema.’ Te tungga Papa, naa taꞌo bee?”
12 „Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
Yesus nataa nae, “Memaꞌ tebꞌe. Baꞌi Elia musi nema dei, fo soi dalaꞌ fee neu Kristus, atahori fo Lamatualain dudu basa mia dalahulu naa neu. Te taꞌo bee? Hei nda feꞌe mihine saa fo ara suraꞌ sia Lamatualain susura na soaꞌ neu Atahori Matetuꞌ naa? Ara suraꞌ memaꞌ, rae mete ma Eni nema ena, atahori raꞌasususaꞌ E, losa tao risa E.
Hei musi pasa ndiki mara matalole! Baꞌi Elia naa memaꞌ nema ena. Ma atahori raꞌasususaꞌ e, tungga sira hihii na. Naa o nandaa no saa fo baꞌi-baꞌi ra suraꞌ hela memaꞌ mia doo na neu.”
14 Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali.
Yesus no mana tungga katelu nara, randaa baliꞌ ro mana tungga laen nara, ma rita atahori naeꞌ raꞌabꞌubꞌue. Ara rema rita Yesus mana tungga laen nara rareresi ro meser agama ra.
15 Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
Atahori naeꞌ naa ra mete-rita Yesus, ara nggengger, te rae Ana feꞌe sia leteꞌ ata. De ara relaꞌ reu randaa ro E.
16 „O čem se dohadujete?“zeptal se jich.
Yesus natane mbali se nae, “Hei mireresi saa sia ia?”
17 Z davu vystoupil jeden muž: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch.
Te atahori esa nema nae, “Papa, rena dei! Au o ana tou ngga. Ana nabobꞌeꞌ nda ola-olaꞌ nala sa, huu nitu a tao e. Au oꞌe Papa naꞌahahaiꞌ e dei.
18 Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
Mete ma nitu a masoꞌ e, ana mbembesiꞌ ao na neu rae a. Boe ma bafa na lua fufureꞌ, ma ale nisi na. Boe ma ao na o baraꞌai onaꞌ hau a. Au oꞌe Papa mana tungga nara, fo oi hendi nitu a. Te ara nda bisa saa-saa sa bee.”
19 „Ach, vy lidé, “zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
Rena taꞌo naa, Yesus bua se nae, “He! Hei seli tebꞌe! Au unori hei bali-baliꞌ, onaꞌ o hei nda mihine sa. Ma nda mimihere tebꞌe-tebꞌeꞌ neu Au sa! Au musi fee tembo neu hei losa bee fai! Mendi anaꞌ naa nisiꞌ ia!”
20 Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
De oꞌo rendi e nisiꞌ Yesus. Nitu a mete-nita Yesus, boe ma ana mbesiꞌ hendi anaꞌ a losa naꞌaloli lololir neu rae a ma bafa na nafufure.
21 „Jak dlouho tím trpí?“otázal se Ježíš otce. „Už od malička.
Basa boe ma, Yesus natane anaꞌ a papa na nae, “Ho ana ma dadꞌi taꞌo ia mia leleꞌ bee?” Papa na nataa nae, “Mia ana diki na.”
22 Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
Nitu a nae nisa e doo ena. Ana tao hendi ana ngga ia bali-baliꞌ ai rala neu, ma naꞌatetenaꞌ e oe rala neu boe. De Papa tulun dei! Mete ma bisa, Papa sue hai na, muꞌuhahaiꞌ e dei.”
23 „Jestli je to možné?“podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
Yesus nataa nae, “Taꞌo bee de ho mae ‘mete ma bisa’? Au memaꞌ bisa tao basa-bꞌasaꞌ e, sadꞌi atahori ramahere dei!”
24 „Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“zvolal otec se slzami v očích:
Basa boe ma, tou lasiꞌ a nataa no naeꞌ a nggaee oi, “Papa! Memaꞌ au umuhere ena. De tulun au fo nemehere ngga boe tamba manggate!”
25 Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
Leleꞌ naa, Yesus nita atahori naeꞌ rema rakaseseti sia naa. Boe ma Ana parenda nitu a nae, “He! Nitu deꞌulaka! Lao hela ana ia leo fo ana rena, ma ola-olaꞌ nalaꞌ. Ho afiꞌ masoꞌ seluꞌ misiꞌ e fai!”
26 Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý.
Rena Yesus olaꞌ naꞌo naa boe, nitu a nggasi nahereꞌ. Ana tao anaꞌ naa naꞌaloli ndundulea dei, de ana lao hela e. Boe ma anaꞌ naa onaꞌ a mates e. De atahori mana sa naa ra rae, “Naa, maten!”
27 Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil.
Te Yesus toꞌu nala anaꞌ lima na, de nafefela e. Boe ma ana fela neuꞌ ena.
28 Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
Basa naa, de Yesus no mana tungga nara lao hela mamanaꞌ naa, de risiꞌ ume sa rala. Sia naa ratane Yesus rae, “Papa! Taꞌo bee de hai nda bisa oi nitu naa sa?”
29 „Zde pomůže jen modlitba a půst, “odpověděl jim.
Yesus nafadꞌe se nae, “Rena matalolole! Nitu ra memaꞌ deꞌulakaꞌ. De mete ma hei nda hule-oꞌe moꞌe tulun neu Lamatualain sa, hei nda bisa oi nitu onaꞌ naa sa.”
30 Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli.
Basa ma Yesus no mana tungga nara lao hela mamanaꞌ naa, de risiꞌ propinsi Galilea. Leleꞌ naa, Yesus nda nau atahori rahine Eni sia naa sa,
31 Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
huu Ana nae nanori a mana tungga nara. Ana nafadꞌe se nae, “Nda doo saꞌ te, ara seo hendi Au neu atahori feaꞌ. Dei fo ara risa Au, Atahori Matetuꞌ ia. Memaꞌ Au mate, te finiesa na, Au usodꞌa baliꞌ.”
32 Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
Yesus nafadꞌe naꞌo naa, ma mana tungga nara bingun. Te ara nda rambarani ratane seluꞌ Yesus oꞌola na sosoa na sa.
33 Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
Basa naa ma, Yesus se laoꞌ losa Kapernaum. Ara risiꞌ ume rala, boe ma Yesus natane se nae, “Faꞌra hei mireresi saa mia dalaꞌ?”
34 Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
Te huu, nda hambu esa nambarani nataa sa bee, te mia dalaꞌ taladꞌan ara rasimbo bafaꞌ rae seka monaeꞌ sia basa-bꞌasa sira.
35 Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit, “řekl.
Basa ma Yesus endoꞌ de nanori se nae, “Seka nae dadꞌi atahori monaeꞌ, eni masodꞌaꞌ na musi onaꞌ a ate fo tulu-fali basa atahori.
36 Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy:
Basa boe ma, Yesus oꞌo nala ana dikiꞌ esa mia naa, de baliꞌ nisiꞌ taladꞌa nara. Ana olaꞌ nae,
37 „Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
‘Seka tungga Au fo simbo atahori anadikiꞌ onaꞌ anaꞌ ia, naa sosoa na eni simbo Au ena. Ana o simbo Au Papa ngga mana denu Au isiꞌ raefafoꞌ ia.”
38 „Mistře, “hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
Basa naa boe, Yesus mana tungga na Yohanis, kalaak nae, “Papa! Lao esa, hai mita atahori sa pake Papa nara na oi nitu. Te hai miꞌinggee e, huu eni nda hita atahori na sa.”
39 „Neměli jste mu bránit, “odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně.
Boe ma Yesus nataa nae, “He! Afiꞌ miꞌinggee e. Te seka pake Au nara ngga fo tao mana dadꞌi, eni nda olaꞌ tao Au nara ngga maꞌafoo sa.
40 Kdo není proti nám, je s námi.
Mete ma eni nda labꞌan hita sa, sosoa na, eni o hita atahori na boe.
41 A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
Misinedꞌa matalolole o! Mete ma hambu atahori rahine rae hei tungga Kristus, boe ma ana tulun hei, Lamatualain nda liliꞌ atahori naa bebengge na sa. Mae ana fee akaꞌ a oe mutiꞌ nggalas esa o, Lamatualain nda liliꞌ e sa.”
42 Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
Basa boe ma, Yesus nafadꞌe seluꞌ se nae, “Mete ma atahori sa kokoe ana dikiꞌ esa fo tungga dala masalaꞌ losa anaꞌ naa nda namahere Au sa na, besa-bꞌesa o! Malole lenaꞌ atahori naa haꞌi nala fatu monaeꞌ esa, paꞌa neu lesu ai na, ma naꞌatetenaꞌ ao na nisiꞌ tasiꞌ a taladꞌa na.
43 Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození. (Geenna g1067)
Mete ma ho tao salaꞌ mendiꞌ lima ma na, tati hendiꞌ e! Malole lenaꞌ sorga muu mendiꞌ lima seseriꞌ a. Afiꞌ losa ara nggari nggo misiꞌ ai naraka mo lima ma ruꞌa se. (Geenna g1067)
[Naraka naa, memaꞌ mamana doidꞌosoꞌ. Ai a nda mate sa, no ula-ula sia naa ra nda hahae tao maꞌafooꞌ sa.]
45 Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout. (Geenna g1067)
Mete ma ho tao salaꞌ mendiꞌ ei ma na, tati hendi e. Malole lenaꞌ sorga muu mendiꞌ ei seseriꞌ. Afiꞌ losa ara nggari nggo misiꞌ ai naraka mo ei ma ruꞌa se. (Geenna g1067)
[Naraka naa, memaꞌ mamana doidꞌosoꞌ. Ai a nda mate sa, no ula-ula sia naa ra nda hahae tao maꞌafooꞌ sa.]
47 A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí. (Geenna g1067)
Mete ma ho tao salaꞌ mendi mata ma na, edꞌo nggari hendi e! Malole lenaꞌ sorga muu mendi mata seseriꞌ. Afiꞌ losa ara nggari nggo misiꞌ ai naraka mo mata ma ruꞌa se. (Geenna g1067)
‘Naraka naa, memaꞌ mamana doidꞌosoꞌ. Ai a nda mate sa, no ula-ula sia naa ra nda hahae tao maꞌafooꞌ sa.’
49 Ke každé oběti patří sůl.
Au nanori ngga ia, memaꞌ bera na seli. De seka nae tungga Au, musi naꞌatataaꞌ tungga nakandoo, onaꞌ sisi fo atahori tao masiꞌ, de pangga neu ai, fo sisi naa naꞌatataa dooꞌ.
50 Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
Masiꞌ a mafeliꞌ. Hita pake fo tao nanaat a maladꞌaꞌ. Te mete ma masiꞌa nda masi sa na, eni soaꞌ neu saa fai? Hita nggari hendiꞌ e. Hei o musi dadꞌi onaꞌ masiꞌ, fo misodꞌa sue-lai mo basa atahori. De hei musi miloeꞌ mireresi seka monaeꞌ ma seka anadikiꞌ!”
