Marek 8
1 Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili.
Lao esa, atahori naeꞌ rema raꞌabꞌue, fo rena Yesus. Ara tungga E fai telu ena, naa de, sira nanaa na basa. Boe ma Yesus noꞌe nala mana tungga nara, de nafadꞌe nae, “Au sue atahori ia ra. Hambu ruma mana nemaꞌ mia dodꞌooꞌ, naa te, ara raꞌabꞌue fai telu ena losa nanaat nara basa ena. Malole lenaꞌ ara afiꞌ baliꞌ no tei rouꞌ. Afiꞌ losa ara masaloe sia dalaꞌ taladꞌan.”
2 „Je mi líto těch lidí, “řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst.
3 Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“
4 „Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ulekli se učedníci.
Yesus mana tungga nara rataa oi, “Papa. Mamanaꞌ ia naꞌadꞌoo no kamboꞌ a. De nda bisa hita fee atahori naeꞌ ia ra raa sa!”
5 „Kolik chlebů máte?“zeptal se Ježíš. „Sedm, “odpověděli.
Te Yesus natane se, oi “Hei roti ma hira?” Rataa rae, “Papa. Hai mbedꞌa hela akaꞌ roti bueꞌ hitu.”
6 Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním.
Basa ma, Yesus denu atahori naa ra endoꞌ reu rae a. Ana haꞌi nala roti bueꞌ hitu naa ra, de noꞌe makasi neu Lamatualain. Ana bibꞌibꞌi roti naa ra, de fee neu mana tungga nara, fo reu babanggi fee neu basa atahori naa ra.
7 Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli.
Sira o hambu uꞌu hira boe. Basa ma Yesus noꞌe makasi seluꞌ neu Lamatualain soaꞌ neu uꞌu naa ra. Basa ma Ana denu seluꞌ mana tungga nara, fo babanggi fee atahori naa ra fali.
8 Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů
Basa se mbeima atahori rifon haa. Ara raa losa raꞌabꞌeta. Basa ma, mana tungga nara reu raduru nanaa sisaꞌ ra, sofe boa monaeꞌ hitu. Basa naa de, Yesus denu se baliꞌ.
10 a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala.
Ara baliꞌ, boe ma Yesus no mana tungga nara hene risiꞌ ofaꞌ rala, de lao risiꞌ mamanaꞌ esa, nara na Dalmanuta.
11 Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat: „Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“
Yesus se losa Dalmanuta, boe ma atahori bꞌaꞌubꞌe mia partei Farisi rema randaa ro E. Ara raselu bale ro E fo rae raꞌatutudꞌa E. Ara roꞌe E rae, “Papa! Mutudꞌu mana dadꞌi fo dadꞌi tatanda oi Papa memaꞌ hambu koasa mia Lamatualain.”
12 „Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“
Yesus lea hahae naruꞌ nae, “Mete ma Au rena hei olaꞌ taꞌo naa na, Au fale-rala ngga! Saa de hei moꞌe mana dadꞌi ra? Afiꞌ taꞌo naa! Memaꞌ Au bisa tao mana dadꞌi ra, te Au nda nau utudꞌu hei sa.”
13 Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam.
Basa naa boe, Yesus lao hela se de hene baliꞌ ofaꞌ rala neu, no mana tungga nara. Boe ma ara lao risiꞌ dano a seriꞌ.
14 Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku.
Yesus se losa dano a taladꞌan na, dei de mana tungga nara rasanedꞌa oi sira liliꞌ rendi lepa-ngges. Sira rendi akaꞌ roti bueꞌ esa.
15 Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“
Rena se olaꞌ roti, Yesus nae, “Hei musi besa-bꞌesa! Afiꞌ losa mane Herodes a no atahori Farisi ra kokoe-nanasi deꞌulakaꞌ na dai hei. Sira kokoe-nanasi na onaꞌ bibit roti.”
16 Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace!
Rena Ana naꞌo naa, mana tungga nara bingun. Ara ola-olaꞌ rae, “Tou lasiꞌ a olaꞌ saa ia? Mbei ma Ana olaꞌ taꞌo naa, huu hita nda tendi roti sa.”
17 Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví?
Te Yesus nahine sira dudꞌuꞌa na. De Ana olaꞌ nae, “Saa de hei olaꞌ akaꞌ a roti a! Hei nda mihine Au oꞌola ngga sa, do? Hei uta mara memaꞌ mbakat seli!
18 ‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘Cožpak si nic nepamatujete?
Hei mita no mata mara, te nda mihine sosoa na sa. Onaꞌ a nda mita sa! Hei rena no hei ndiki mara, te nda mihine saa-saa saꞌ bee. Onaꞌ a hei nda rena mihine sa! Hei liliꞌ hendi
19 Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“„Dvanáct, “odpověděli.
roti bueꞌ lima fo Au bibꞌibꞌi se, de nahao atahori rifon lima naa ra sa, do? Leleꞌ naa hei miduru mala roti a lena naa, boa hira?” Rataa rae, “Boa sanahulu rua, Papa.”
20 „A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“„Sedm plných košů, “přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“
Yesus natane seluꞌ nae, “Hei feꞌe misinedꞌa faiꞌ naa fo Au bibꞌibꞌi roti bue kahitu ra, de fee atahori rifon haa raa, do? Hei miduru mala lena naa ra, boa hira?” Rataa rae, “Boa manaeꞌ hitu, Papa!”
Boe ma Yesus nae, “Memaꞌ tebꞌe! Hei mita no mata mara, te saa de hei nda feꞌe mihine Au koasa ngga mia bee nema sa?”
22 Když dorazili do Betsaidy, přivedli k němu slepce s prosbou, aby ho svým dotekem uzdravil.
Basa ma, Yesus se losa kambo Betsaida. Sa naa atahori ra rendi atahori pokeꞌ sa nisi Yesus. Ara roꞌe Yesus kois naꞌahahaiꞌ atahori pokeꞌ naa.
23 Ježíš ho vzal za ruku a vyvedl za vesnici. Tam se nasliněnými prsty dotkl očí slepce a zeptal se: „Vidíš něco?“
De Yesus toꞌu nala atahori naa lima na ma nendi e nisiꞌ kamboꞌ a deaꞌ. Ana pupu miru neu atahori naa mata na, basa ma nggama matan. Natane nae, “Taꞌo bee? Ho mita ena, do?”
24 Muž se rozhlédl a zvolal: „Ano, vidím lidi, ale nejasně; vypadají jako chodící stromy!“
Atahori naa botiꞌ mata na, de mete dii-ona. Nataa nae, “Ia! Au ita atahori lao-laoꞌ. Te onaꞌ a hau huu ra laoꞌ!”
25 Ježíš se ještě jednou dotkl jeho očí. Když se muž znovu podíval kolem sebe, viděl všechno jasně; jeho oči byly uzdraveny.
Yesus tao seluꞌ lima na neu atahori naa matan. Boe ma atahori naa mete seluꞌ, naa-naa te mata na nita tebꞌe ena. Ia naa eni nita no manggareloꞌ ena.
26 Ježíš ho poslal domů se slovy: „Přes vesnici raději nechoď a nikomu to neříkej.“
Boe ma Yesus denu atahori naa baliꞌ, ma fee nesenedꞌaꞌ neu e, nae “Baliꞌ leo, te muu tungga dalaꞌ laen! Afiꞌ heoꞌ baliꞌ misiꞌ Betsaida.”
27 Potom Ježíš se svými učedníky opustil Galileu a procházel vesničkami v okolí Césareje Filipovy, na úpatí pohoří Hermonu. Cestou se svých učedníků zeptal: „Za koho mne lidé považují?“
Basa naa ma, Yesus se lao rereoꞌ kambo-kamboꞌ sia Kaisaria Filipi. Mia dalaꞌ taladꞌan Yesus natane mbali se nae, “Mete ma tungga atahori ra dudꞌui na, ara rae Au ia, seka?”
28 „Někteří se domnívají, že jsi Jan Křtitel, jiní říkají, že jsi Elijáš nebo jiný velký prorok.“
Rataa E rae, “Atahori ruma rae, ‘Yohanis Mana Sarani.’ Ruma rae, ‘Baꞌi Elia’, Lamatualain mana dui-bꞌengga na mia fai dalahulu naa. Ruma rae, Papa ia, esa mia Lamatualain mana dui-bꞌengga laen nara.”
29 „A za koho mne považujete vy?“otázal se dále. „Ty jsi ten zaslíbený král – Kristus, “zvolal Petr.
Boe ma Yesus natane seluꞌ nae, “Te hei mae Au ia, seka?” Petrus nataa nae, “Papa ia, Kristus, atahori fo Lamatualain dudu basa mia dalahulu naa neu.”
30 Nato jim přikázal, aby to nikomu neříkali,
Te Yesus naꞌanggee se nae, “Hei afiꞌ mifadꞌe atahori esa boe!”
31 a začal jim vykládat, co ho čeká, než uskuteční své poslání. Bude muset velmi trpět, velekněží, učitelé zákona i židovští předáci ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.
Basa ma Yesus nafadꞌe mana tungga nara, nae “Au ia, tebꞌe-tebꞌeꞌ Atahori Matetuꞌ a. Dei fo Au doidꞌosoꞌ naeꞌ, huu lasi adat, malangga agama, ro meser agama ra basa se nda simbo Au sa. Ara risa Au, te finiesa na boe ma, Au usodꞌa baliꞌ.”
32 Mluvil s nimi naprosto otevřeně. Petr si ho vzal stranou a chtěl mu to rozmluvit.
Yesus nafadꞌe relo-relo taꞌo naa, te Petrus nore nala E nisiꞌ suuꞌ, de ai nae, “Papa afiꞌ olaꞌ taꞌo naa! Au nda hela fee se lima nara dai Papa sa.”
33 Ježíš se však obrátil k učedníkům a před nimi Petra pokáral: „Mlč, pokušiteli! Díváš se na to z lidského hlediska, a ne z Božího.“
Te Petrus olaꞌ taꞌo naa, nda tungga Lamatualain hihii na sa. Yesus heoꞌ dea na mete mana tungga laen nara. Ana ai Petrus nae, “He! Naa, malangga nitu ra dedꞌea na! Dinggoꞌ naa! Ho dudꞌuꞌa akaꞌ a atahori hihii na, te nda Lamatualain hihii na sa!”
34 Ke svým učedníkům přizval ještě další lidi a kladl jim na srdce: „Kdo mě chce následovat, musí odložit své vlastní zájmy, nést kříž svých nesnází a utrpení a ve všem následovat můj příklad.
Basa ma Yesus noꞌe atahori laen ra, fo rema raꞌabꞌue ro mana tungga nara. Basa ma nanori se nae, “Se nae tungga Au, eni musi naꞌatataaꞌ nakandoo tungga fai! Eni musi liliꞌ hendi hihii-nanau na, fo tungga akaꞌ Lamatualain hihii na. Mae atahori rae tao risa eni o, eni musi tungga nakandoo, onaꞌ a atahori lemba hau nggangge na fo neu mate.
35 Kdo si život a jeho radosti chce zachovat za každou cenu, ten přijde o všechno. Kdo se však všeho zřekne pro mne a moji nabídku, najde pravý a věčný život.
Atahori mana nae dꞌuaꞌ a eni masodꞌa na, eni masodꞌa na mopo e! Te atahori mana sadꞌia mate, huu tungga Au no dui-bꞌengga Lamatualain Hara-lii Malole na, eni hambu masodꞌaꞌ nakandoo no Lamatualain.
36 Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, a pravý život promarní?
Rena! Mae ho hambu basa raefafoꞌ a isi na, te Lamatualain nda simbo nggo sa na, ho hambu saa?
37 Dostane snad ještě jednou takovou příležitost?
Mae ho lemba mendi raefafoꞌ a isi na boe o, nda bisa nggati ao samana ma sa!
38 Jestli se někdo stydí za mne a za má slova před nevěřícími a hříšnými lidmi, za toho se také já budu stydět, až se vrátím se svatými anděly v slávě svého Otce.
Musunedꞌa e! Atahori sia raefafoꞌ aleꞌ ia deꞌulaka na mataꞌ-mataꞌ. Ara nda hii tungga Lamatualain sa. De see mae tungga Au, ma mae toꞌu Au nanori ngga, Au o mae utaa eni sia Lamatualain mata na. Te Au, tebꞌe-tebꞌeꞌ Atahoriꞌ Matetuꞌ ia, dei fo Au baliꞌ mia sorga uma. Lamatualain ate nara mia sorga rema ro Au. Hai onda mia sorga mo Amaꞌ koasa monae na, dei fo atahori ra rahine rae Au ia, seka.
