Marek 4
1 Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu.
And again he began to teach by the shore of the lake; and there was gathered to him a very great multitude, so that he went into a boat, and sat down in it upon the lake; and all the multitude was by the lake on the land.
2 Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:
And he taught them many things in parables, and said to them in his teaching,
3 „Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí.
Hearken: Behold, a sower went forth to sow.
4 Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci.
And it came to pass, as he sowed some seeds fell by the way-side; and the birds came and devoured them.
5 Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy.
And others fell on rocky ground, where they had not much earth; and they sprung up immediately, because they had no depth of earth.
6 Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy.
But when the sun was up, they were scorched; and because they had no root, they withered away.
7 Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy.
And others fell among thorns; and the thorns grew up, and choked them, and they yielded no fruit.
8 Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“
And others fell on good ground, and shooting up and growing yielded fruit; and bore as much as thirty, and sixty, and a hundred fold.
9 „Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí, “uzavřel Ježíš.
And he said, He that hath ears to hear, let him hear.
10 Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“
And when he was in private, they who were about him, with the twelve, asked him about the parables.
11 „Vy, kteří mi býváte nablízku, “odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích.
And he said to them, To you hath been given the mystery of the kingdom of God; but to them, who are without, all things are done in parables; t
12 Je však o nich psáno v proroctví: Dívají se, a nevidí, poslouchají, a přece nerozumějí, a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu, aby jim odpustil jejich viny.
hat seeing they may see, and not perceive, and hearing they may hear, and not understand; lest they should turn, and be forgiven.
13 Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?
And he saith to them, Know ye not this parable? and how will ye know all the parables?
14 Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu.
The sower soweth the word.
15 Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.
And these are they by the wayside, those where the word is sown, and when they have heard, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in them.
16 Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou,
And these in like manner are they that are sown on the rocky places, those, who, when they have heard the word, immediately receive it with joy,
17 jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.
and have no root in themselves, but endure only for a time; then, when affliction or persecution ariseth on account of the word, they immediately fall away.
18 Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou,
And others are they that are sown among the thorns; these are they who hear the word,
19 ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku. (aiōn g165)
but the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful. (aiōn g165)
20 Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“
And these are they who are sown on the good ground; such as hear the word, and receive it; and bear fruit, thirty, sixty, and a hundred fold.
21 „Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.
And he said to them, Is a lamp brought to be put under the bushel, or under the bed, and not to be set on the lamp-stand?
22 Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno.
For there is nothing secret, unless to be made known; nor was any thing hidden, but that it should come to light.
If any one hath ears to hear, let him hear.
And he said to them, Take heed what ye hear. With what measure ye mete, it will be measured to you, and more will be added to you.
25 Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“
For he that hath, to him will be given; and he that hath not, from him will be taken away even what he hath.
26 Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde.
And he said, Thus is the kingdom of God, as when a man has cast seed upon the ground,
27 Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat.
and sleeps and rises night and day, and the seed springs and grows up, he knows not how.
28 Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas.
For the earth brings forth fruit of itself, first the blade, then the ear, then the full grain in the ear.
29 A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“
But when the fruit puts itself forth, immediately he sends out the sickle, because the harvest is come.
30 „Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“uvažoval Ježíš.
And he said, To what shall we liken the kingdom of God? or under what comparison shall we set it forth?
31 „Je to s ním jako se seménkem hořčice.
It is like a grain of mustard, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that are in the earth;
32 To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“
and when it is sown, it grows up, and becomes greater than all the herbs, and puts forth great branches, so that the birds of the air can lodge under its shade.
33 Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení.
And with many such parables he spoke the word to them, as they were able to hear.
34 Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.
But without a parable he did not speak to them; but in private he explained all things to his own disciples.
35 K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“
And on the same day, when the evening was come, he saith to them, Let us pass over to the other side.
36 Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi.
And leaving the multitude, they take him with them, as he was, in the boat; and there were also other boats with him.
37 Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou.
And there arose a great storm of wind, and the waves heat into the boat, so that it was already filling.
38 Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“
And he was in the stern, asleep on the pillow; and they awake him, and say to him, Teacher, carest thou not that we are perishing?
39 Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.
And he arose, and rebuked the wind, and said to the waves, Peace! be still! And the wind ceased, and there was a great calm.
40 Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“
And he said to them, Why are ye so fearful? How is it that ye have not faith?
41 Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“
And they feared exceedingly, and said one to another, Who then is this, that even the wind and the waves obey him?
