Pieseò 7
1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
How beautiful are thy steps in sandals, O prince's daughter! the roundings of thy thighs are like jewelled ornaments, the work of the hands of the artificer.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Thy navel is like a round goblet which lacketh not the mixed wine: thy body is like a heap of wheat fenced about with lilies.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Thy two breasts are like two fawns, the twins of the roe.
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Thy neck is like a tower of ivory; thy eyes are like the pools in Cheshbon, by the gate of Bath-rabbim; thy nose is like the tower of Lebanon which looketh toward Damascus.
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Thy head upon thee is like Carmel, and the hair of thy head like purple: a king is held bound in the tresses.
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
How beautiful and how pleasant art thou, O love, in thy attractions!
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
This thy stature is like a palm-tree, and thy breasts are like clusters of grapes.
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
I thought, I wish to climb up the palm-tree, I wish to take hold of its boughs; and, oh, that thy breasts might be like clusters of the vine, and the smell of thy nose like apples;
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
And thy palate like the best wine, that glideth down for my friend gently, exciting the lips of those that are asleep.—
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
I am my friend's, and toward me is his desire.
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Come, my friend, let us go forth into the field; let us spend the night in the villages;
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Let us get up early to the vineyards; let us see if the vine have blossomed, whether the young grape have opened [to the view], whether the pomegranates have budded: there will I give my caresses unto thee.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
The mandrakes give forth [their] smell, and at our doors are all manner of precious fruits, new and also old: O my friend, these have I laid up for thee.
