Pieseò 5

1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.

◆新郎：我的妹妹，我的新娘! 我進入了我的花園，採了我的沒藥和香草，吃了我的蜂巢和蜂蜜，喝了我的酒和奶。我的朋友! 請你們吃，請你們喝；我親愛的，請你們痛飲![第四幕：愛情的試探和鞏固]◆新娘：

2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.

我身雖睡，我心卻醒；我的愛人在敲門。◆新郎： 我的妹妹，我的愛卿， 我的鴿子，我的完人，請給我開門! 我的頭上滿了露水，我的髮辮滿了露珠。◆新娘：

3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?

我已脫下長衣，怎能再穿﹖我己洗了腳，怎能再杇﹖

4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.

我的愛人從門孔中伸進手來，我的五內大為感動。

5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.

我起來給我的愛人開門，一摸門閂，我的手就滴下沒藥，滴下純正的沒藥。

6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.

我給我的愛人開了門，我的愛人卻轉身走了；一見他走了，我妳不傷心。我尋覓，卻沒有找著；我呼喚他，他卻不答應。

7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.

巡行城市的守衛遇見了我，打傷了我；看守城牆的人，奪去了我身上的外衣

8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.

耶路撒冷女郎! 妳們若遇見了我的愛人，妳們要告訴他什麼﹖我懇求妳們告訴他：「我因愛成疾。」◆耶京女郎：

9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?

妳這女中極美麗的啊! 我的愛人有什麼勝過其他的愛人﹖妳的愛人有什麼勝過其他的愛人，致使妳這懇求我們﹖◆新娘：

10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.

我的愛人，皎潔紅潤，超越萬人。

11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.

他的頭顱金碧輝煌，他的髮辮有如棕枝，漆黑有如烏鴉。

12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.

他的眼睛，有如站在溪旁的鵓鴿的眼；他的牙齒在奶中洗過，按在牙床上。

13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.

他的兩頰有如香花畦，又如芳草台；他的嘴脣有如百合花，滴流純正的沒藥。

14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.

他的手臂有如金管，鑲有塔爾史士寶石；他的軀幹是一塊象牙，鑲有碧玉

15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.

他的兩腿像一對大理石，置於純金座上；他的容貌彷彿黎巴嫩，壯麗如同香柏樹。

16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.

他滿面香甜，全然可愛。耶路撒冷女郎! 這就是我的愛人，這就是我的良友。