< Římanům 8 >

1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
There is therefore now no condemnation to them that are in Christ Jesus.
2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.
For the law of the Spirit of life in Christ Jesus made me free from the law of sin and of death.
3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
For what the law could not do, in that it was weak through the flesh, God, sending his own Son in the likeness of sinful flesh and [as an offering] for sin, condemned sin in the flesh:
4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
that the ordinance of the law might be fulfilled in us, who walk not after the flesh, but after the spirit.
5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
For they that are after the flesh do mind the things of the flesh; but they that are after the spirit the things of the spirit.
6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
For the mind of the flesh is death; but the mind of the spirit is life and peace:
7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
because the mind of the flesh is enmity against God; for it is not subject to the law of God, neither indeed can it be:
8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
and they that are in the flesh cannot please God.
9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
But ye are not in the flesh, but in the spirit, if so be that the Spirit of God dwelleth in you. But if any man hath not the Spirit of Christ, he is none of his.
10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
And if Christ is in you, the body is dead because of sin; but the spirit is life because of righteousness.
11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
But if the Spirit of him that raised up Jesus from the dead dwelleth in you, he that raised up Christ Jesus from the dead shall quicken also your mortal bodies through his Spirit that dwelleth in you.
12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
So then, brethren, we are debtors, not to the flesh, to live after the flesh:
13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
for if ye live after the flesh, ye must die; but if by the spirit ye mortify the deeds of the body, ye shall live.
14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
For as many as are led by the Spirit of God, these are sons of God.
15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
For ye received not the spirit of bondage again unto fear; but ye received the spirit of adoption, whereby we cry, Abba, Father.
16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
The Spirit himself beareth witness with our spirit, that we are children of God:
17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
and if children, then heirs; heirs of God, and joint-heirs with Christ; if so be that we suffer with [him], that we may be also glorified with [him].
18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
For I reckon that the sufferings of this present time are not worthy to be compared with the glory which shall be revealed to us-ward.
19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
For the earnest expectation of the creation waiteth for the revealing of the sons of God.
20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
For the creation was subjected to vanity, not of its own will, but by reason of him who subjected it, in hope
21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
that the creation itself also shall be delivered from the bondage of corruption into the liberty of the glory of the children of God.
22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
For we know that the whole creation groaneth and travaileth in pain together until now.
23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
And not only so, but ourselves also, which have the firstfruits of the Spirit, even we ourselves groan within ourselves, waiting for [our] adoption, [to wit], the redemption of our body.
24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
For by hope were we saved: but hope that is seen is not hope: for who hopeth for that which he seeth?
25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
But if we hope for that which we see not, [then] do we with patience wait for it.
26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
And in like manner the Spirit also helpeth our infirmity: for we know not how to pray as we ought; but the Spirit himself maketh intercession for [us] with groanings which cannot be uttered;
27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
and he that searcheth the hearts knoweth what is the mind of the Spirit, because he maketh intercession for the saints according to [the will of] God.
28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
And we know that to them that love God all things work together for good, [even] to them that are called according to [his] purpose.
29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
For whom he foreknew, he also foreordained [to be] conformed to the image of his Son, that he might be the firstborn among many brethren:
30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
and whom he foreordained, them he also called: and whom he called, them he also justified: and whom he justified, them he also glorified.
31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
What then shall we say to these things? If God [is] for us, who [is] against us?
32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
He that spared not his own Son, but delivered him up for us all, how shall he not also with him freely give us all things?
33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
Who shall lay anything to the charge of God’s elect? It is God that justifieth;
34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
who is he that shall condemn? It is Christ Jesus that died, yea rather, that was raised from the dead, who is at the right hand of God, who also maketh intercession for us.
35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
Who shall separate us from the love of Christ? shall tribulation, or anguish, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?
36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
Even as it is written, For thy sake we are killed all the day long; We were accounted as sheep for the slaughter.
37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
Nay, in all these things we are more than conquerors through him that loved us.
38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
For I am persuaded, that neither death, nor life, nor angels, nor principalities, nor things present, nor things to come, nor powers,
39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
nor height, nor depth, nor any other creature, shall be able to separate us from the love of God, which is in Christ Jesus our Lord.

< Římanům 8 >