Zjevení Janovo 6
1 I viděl jsem, když otevřel Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř zvířat, ano praví, jako hlasem hromovým: Pojď a viz.
Vbvrikunamv ngo siel kanw lokv atuake anga Svlarkuuv mvyakla taakuk dubv kaato, okv turnv pwknamyarnam api lokv akonv vv vlv ngv doogum gumnam aingbv, “aalakv!” vdubv ngo tvvto.
2 I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal.
Okv ngo kaanamv, yapungnv gora ako hoka kaapato. Vkvgv aolo doonv vv vrigo bvngto, okv hv dvbvbiotung ako jikunam go. Rigum nvgv rigumnam aingbv hv rigum dubv vnglintoku.
3 A když otevřel pečet druhou, slyšel jsem druhé zvíře, řkoucí: Pojď a viz.
Vbvrikunamv Svlarkuuv anyinvnv siel um mvyakla taakukla rikunamv; okv anyi jinv gv turnv pwknamyarnamv “aalakv!” vdubv ngo tvvto.
4 I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země a aby se lidé vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký.
Hokochingbv gora, lvngchingnv akodv linto. Hogv gorajoknv um sichingmooku so yalungnyimak rimisumu dubv jwkrw jilwkto, vkvlvgavbolo nyi am paki minsu modubv vla. Hv riukse sootv bogo jikunamv.
5 A když otevřel pečet třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Pojď a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, jenž na něm seděl, měl váhu v ruce své.
Vbvrikunamv Svlarkuu angv vv siel aumnv um mvyakla taakukto; okv aomnv turnv pwknamyarnamv minto, “aalakv!” vdubv ngo tvvto. Ngo kaanamv, okv hoka yakenv gora ako dakto. Oogv gorajoknv vv ninyigv laklo kiikanvnv vpipiitak tago bvngto.
6 I slyšel jsem hlas z prostředku čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.
Turnv pwknamyarnam api gv aralokv vlvgo adu dulin dunv aingbv tvvpato, vbv minto, alu lookin gv lvgabv rvklaplapjo ngv “Ampu gv nyilapdumtup akinnv, okv alu lookin gv lvgabv rvklaplapjo ngv radv gv nyilapdumtup aom ngv. Vbvritola olib singnv nga okv anggur rongo nga mvpak mabvka vto!”
7 A když otevřel pečet čtvrtou, slyšel jsem hlas čtvrtého zvířete, řkoucí: Pojď a viz.
Vbvrikunamv Svlarkuuv siel apinv um mvyakla taakuk namv; okv ho turnv pwknamyarnam apinvnv vv minto, “Aatokv!” vla ngo tvvpato.
8 I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými. (Hadēs g86)
Ngo kaato namv, okv hoka ungmv unglvnv gora go dakto. Ho gorajoknv gv aminv Sinam, okv sikunv vdwgv mookuv, Bunu vdwa sichingmooku gv aolo Api lokv akin gunyi tujupkunam am jitoku, yalungnyimak lokv, yarwngdvrw lokv, lvvma lokv, okv mootum svnwngsvmin vdwlokv mvkire. (Hadēs g86)
9 A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svědectví, kteréž vydávali.
Vbvrikunamv siel angunvnv um Svlarkuuv pukola taakukto. Yogwngmvrwng gv kampwk hoka Pwknvyarnv gv gamchar am japgo karnv vdwa okv jwkjwkvrwkbv minjiyanv vdwa mvki namgv yajiyalu vdwa doodubv ngo kaato.
10 I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi?
Bunu vdwv adudutv rungbv gokto, “Gwlwkyachoknv Ahtu, darwknv, okv jvjvnv! Sichingmooku lo nyi vdw sum ngonua mvkinv vdwa jwngkadaka la okv mvrit dwv vdwching nyikula?”
11 Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jest jim, aby odpočívali ještě za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich, kteříž zmordováni býti mají, jako i oni.
Bunu nyichar vdwa yapungnv vjipakria borsakgo jito, okv bunu vdwa pakinam aingbv kvvbi pakbu vdwaka okv mvngjwngnv vdwaka paki nyami ma lo gobv, bunua achukgo doonula doya chotoka vtoku.
12 I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev.
Okv siel akvnvnv um Svlarkuuv taakuk dubv ngo kaato. Hoka maatarrungbv mobi go hvkto, okv doonyi ngv vji kyaanv aingbv yakiato, okv poolu ngv lvngchingla oyi jvbv ritoku.
13 A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.
Takuk nyimanv asi gv ritvvdori riyinyi singnv lokv holunam aingbv takar ngv nyido lokv sichingmooku so ooluto.
14 A nebe se schovalo jako knihy zavřené, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se.
Nyidokolo ngv tibungnam kitap aingbv tibung lakula nyeriku, okv moodw mvnwng ngv okv bokpin mvnwng ngv aigv duku akin lo doomabv vngkupvngv riku.
15 A králové země, i knížata, i bohatí, a úředníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skalí hor,
Vbvrikunamv sichingmooku gv dvbv vdwv, rigvdogvnv, okv militari abwngyachoknv, nyitv vdwv, okv jwkrwyachonv, okv kvvbi nyi mvnwng vka, nyira vdwka okv ajarabinv vvka, bunu awv hungrunglo okv moodw gv lvngrak arwnglo, toosi nyala rito.
16 A řekli horám a skalí: Padněte na nás a skrejte nás před tváří toho, jenž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka.
Bunu moodw vdwa okv lvngrak vdwa goktoku, “Ngonua dvbvdootum lokv doonv gv nyukmu okv Svlarkuu gv haachinam lokv toosinam lvgabv aolo homam bvka!
17 Nebť jest přišel den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti?
Bunugv maatarrungbv haachi chidwv silu kula, okv yvvka um dakrap minsu lama dunv?”
