Zjevení Janovo 5
1 I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi
Dvbvdootumnvnv lo doonv agv lakbik peelvlo kitap tibungnam ako bvngdubv ngo kaato; vv takgotaksak bv lvkto okv siel kanw lokv tupto.
2 A viděl jsem anděla silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihy tyto a zrušiti pečeti jejich?
Okv ngo gwlwk rungnv nyidogingdung go kaato, vv vdu gamtv rungbv gokgo karla vbv minto, “Yvvla siel tubnam sum mvko nyola okv tibungnam kitap sum taakuk laka rila jinv ngv?”
3 I nemohl žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí, otevříti knih, ani pohleděti do nich.
Vbvritola nyidomooku hoka vmalo sichingmooku aoloka vmalo nyiamooku lvkwng bloka tibungnam kitap sum yvvka taakuk la okv arwng nga kaala jinv kaamato.
4 Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní.
Yvvka ako daka tibungnam kitap sum taakukla okv arwng nga kaala jinvgo kaama nam lvgabv ngo yidwkmarkula kapto.
5 Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích.
Vbvrikunamv nyigagatvv lokv akonvnga minto, “No kapyoka. Kaatoka! Dabid gv kairungnv singsit, Juda gv haalung lokv paatv ako vv rigum toku, okv hv siel kanw nga mvyak lakula okv tibungnam kitap sum taakuk lareku.”
6 I viděl jsem, a aj, mezi trůnem a čtyřmi zvířaty a mezi starci Beránek stojí jako zabitý, maje sedm rohů a sedm očí, jenž jsou sedm Duchů Božích, poslaných na všecku zemi.
Vbvrikunamv ngo Dvbvdotumnvnv gv lvpaching lo Svlarkuu go dakdubv kaato, um turnv pwknamyarnam api ngv goyumto okv nyigagatv vdwka dakyumto. Svlarkuu angv lvko paki rokunam gobv kaatoku. Vv rungbung kanw gvvnv go okv nyik kanw gvvnv go, vv Pwknvyarnv gv dow kanwgo, sichingmooku mvnwng lokv vngmu kunamv.
7 I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
Svlarkuu ngv vnglaku okv dvbvdotumnvnv gv lakbik peelv gv doonv tibungnam kitap um laatoku.
8 A jakž vzal knihy, ihned těch čtvero zvířat a těch čtyřmecítma starců padlo před Beránkem, majíce jeden každý z nich harfu a báně zlaté plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.
Hv vbvrikunamv, turnv pwknamyarnam api okv chamnyi gola api nyigagatv vdwv Svlarkuu agv kaagia lvpa kampwk lo guba lwkla kumtoku. Bunu gvlo nyichar ngv harp bajanvnv okv ain talu lo amuk nampunv vkvnv bvngto, vbvrinamv Pwknvyarnv gv nyi vdwgv kumnam bv ridunv.
9 A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevříti pečeti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.
Bunu anwnv gaanago gaato: “No tibungnam kitap am laalanv okv siel vdwa mvyakla mvkuk ladunv. Ogulvgavbolo nam pakitoku, okv noogv siringla sijinam lokv no Pwknvyarnv lvgabv halung dvdvgv nyi vdwa, gaam dvdv nga, diringmooku, okv opi dvdv nga rvvlin toku.
10 A učinil jsi nás Bohu našemu krále a kněží, a budeme kralovati na zemi.
No bunu mvnwng nga nyibu gv karv gobv ngonugv Pwknvyarnvnyi riji dubv mvtoku, okv bunu siching sum rigvre.”
11 I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,
Lvkodv ngo kaato namv, okv nyidogindung atwnggo, hejar okv milion gobv bunua ngo tvvpa toku! Bunu dvbvdotumnvnv lo doonv um, pwknamyarnam turnv api um okv nyigagatv vdwa, dakyum toku,
12 Řkoucích velikým hlasem: Hodenť jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání.
okv gamtv rungbv gaana vlv gokdubv tvvpa toku: “Svlarkuu paki pvvnamv, jwkrw nga, nyitv nga, mvngkimvnglak, okv gvlwknam, mvngdvnam, yunglitnam okv hartvnam am paayin rungnv ngv.”
13 Též všecko stvoření, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v moři, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem řkoucí: Sedícímu na trůnu a Beránkovi požehnání, čest a sláva i síla na věky věků. (aiōn g165)
Okv nyidomooku, sichingmooku, nyiamooku gv arwng lo, okv svmasa gv arwng lo—pwknamyarnam dvdv nga chinggodogolo—okv gaana gaadu bv bunu vdwgv vlv nga ngo tvvpato: “Dvbvdootumlo doonv ninyia okv Svlarkuu nga, hartvnamv okv mvngdvnamv, yunglitnamv okv gwlwk namv, dvbvsingtambv doobwng yilaka!” (aiōn g165)
14 Ètvero pak zvířat řeklo: Amen. A těch čtyřmecítma starců padlo, a klaněli se živému na věky věků.
Pwknamyarnam turnv apiv mirwkto, “Amen!” Okv nyigagatv vdwv lvbwng kumpv tvla okv Kumtojotoku.
