Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

O come, let us sing unto the Lord: let us shout joyfully to the rock of our salvation.

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Let us come before his presence with thanksgiving, and shout joyfully unto him with psalms.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

For a great God is the Lord, and a great King above all Gods;

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

In whose hand are the deep places of the earth; and whose are the heights of mountains;

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Whose is the sea, and who hath made it; and whose hands have formed the dry land.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Oh come, let us prostrate ourselves and bow down: let us kneel before the Lord our Maker.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

For he is our God; and we are the people of his pasture, and the flock of his hand: yea, this day, if ye will hearken to his voice,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

Harden not your heart, as at Meribah, as on the day of the temptation in the wilderness:

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

When your fathers tempted me, proved me, although they had seen my doing.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Forty years long did I feel loathing on that generation, and I said, It is a people of an erring heart; and they truly acknowledged not my ways:

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

So that I swore in my wrath, that they should not enter into my rest.