< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Cantique. — Psaume d'Asaph. Dieu, ne garde pas le silence! Ne reste pas sourd et inactif, ô Dieu fort!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Car voici que tes ennemis s'agitent; Ceux qui te haïssent lèvent la tête.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Ils trament contre ton peuple de perfides complots, Et ils se concertent contre ceux que tu protèges.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
«Venez, disent-ils, faisons-les disparaître Du nombre des nations, Et qu'on ne se souvienne plus du nom d'Israël!»
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Ils ont conspiré d'un commun accord; Ils forment une alliance contre toi:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
Les tentes d'Édom et les Ismaélites, Moab et les Hagaréniens,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Guébal, Ammon, les Amalécites, Les Philistins et les habitants de Tyr.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
L'Assyrien se joint aussi à eux; Ils prêtent leurs bras aux enfants de Lot. (Pause)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Traite-les comme tu traitas jadis les Madianites, Comme tu traitas Sisera et Jabin au torrent de Kison!
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
Ils furent détruits à Endor, Et ils servirent de fumier à la terre.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Rends-les, rends leurs chefs semblables à Oreb et Zéeb, Et tous leurs princes, à Zébach et à Tsalmuna.
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Car tes ennemis disent: «Emparons-nous Des demeures où Dieu réside!»
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
mon Dieu, rends-les semblables au tourbillon, Au chaume emporté par le vent!
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Comme le feu dévore la forêt. Comme la flamme embrase les montagnes,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
De même aussi, mets-les en fuite au souffle de ta tempête; Que ton ouragan les frappe d'épouvante!
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Couvre leur face d'ignominie. Et qu'ils recherchent ton nom, ô Éternel!
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Qu'ils rougissent, qu'ils soient épouvantés à jamais; Qu'ils soient couverts de honte et qu'ils périssent,
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Et qu'ils sachent que toi seul, dont le nom est l'Éternel, Tu es le Souverain de toute la terre!