Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
A psalm (maskil) of Asaph. Listen to what I have to teach you, my people; hear what I have to say.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
I will tell you wise sayings; I will explain mysteries from the past
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
that we have heard before and reflected on; stories our forefathers passed down to us.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
We will not keep them from our children; we will tell the next generation about God's marvelous actions—about his power and the amazing things he has done.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
He gave his laws to the descendants of Jacob; his instructions to the people of Israel. He commanded our forefathers to teach them to their children,
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
so that the next generation—children yet to be born—would understand and grow up to teach their children.
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
In this way they should place their trust in God and not forget what God has done, and keep his commandments.
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Then they would not be like their forefathers, a stubborn and rebellious generation that was untrustworthy and unfaithful.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
The soldiers of Ephraim, though armed with bows, ran away on the day of battle.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
They did not keep God's agreement, and refused to follow his laws.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
They ignored what he had done, and the amazing things he had shown them—
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
the miracles he had performed for their forefathers near Zoan in Egypt.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
He split the sea in two and led them through, making the water stand like walls on either side.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
He led them with a cloud by day, and by night with a light of fire.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
He split open rocks in the desert to give his people plenty to drink, water as deep as the ocean.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
He made streams flow from the stone; water rushing down like rivers!
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
But they repeatedly sinned against him, rebelling against the Most High in the desert.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
They deliberately provoked God by demanding the foods they longed for.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
They insulted God by saying, “Can God provide food here in the desert?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Yes, he can strike a rock so that water gushes out like flowing rivers, but can he give us bread? Can he supply his people with meat?”
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
When he heard this, the Lord became very angry, burning like fire against the descendants of Jacob, furious with the people of Israel,
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
for they didn't believe in God and didn't trust him to take care of them.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Even so he commanded the skies above and the doors of heaven to open,
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
and he made manna rain down on them to eat, giving them bread from heaven.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Human beings ate the bread of angels; he sent them more than enough food.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
He sent the east wind blowing across the sky; by his power he drove the south wind.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
He rained down meat on them as plentiful as dust; birds as numerous as sand on a beach.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
He made them fall right in the middle of their camp, all around where they were living.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
They ate until they were full. He gave them the food they longed for.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
But before they satisfied their appetite, while the meat was still in their mouths,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
God became angry with them and he killed their strongest men, striking them down in the prime of life.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Despite all this they went right on sinning. Despite the miracles, they refused to trust him.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
So he snuffed out their futile lives, bringing them to an end in terror.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
When he began killing them, the rest came back to God in repentance, praying to him.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
They remembered that God was their rock, that God Most High was their Savior.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
They flattered him by what they told him, but they were only lying.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Deep down they were not sincere, and did not keep the agreement they had with him.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
But being compassionate he pardoned their guilt and did not destroy all of them. He often held back his anger—he did not pour out all his fury.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
He remembered their mortality—that they were like a puff of wind that would not return.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
How often they rebelled against him in the wilderness, giving him grief in the desert!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Again and again they provoked God, causing pain to the Holy One of Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
They did not remember his strength when he rescued them from their oppressors,
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
performing miracles in Egypt, doing wonderful things on the plain of Zoan.
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
There he turned their rivers and their streams into blood so that no one could drink from them.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
He sent flies among them to destroy them, and frogs to ruin everything.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
He gave their crops to locusts; everything they worked had for was taken by locusts.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
He destroyed their vines with hail, and their fig trees with freezing rain.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
He handed over their cattle to hail and their flocks to lightning bolts.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
He poured out on them his fierce anger—rage and hostility and anguish—sending a band of destroying angels against them.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
He sent his unrestrained anger against them; he did not spare them from death, handing them over to the plague.
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
He struck down all the firstborn of Egypt, the first to be conceived in the tents of Ham.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
But he led out his people like sheep, and guided them like a flock in the wilderness.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
He led them to safety, and they were not afraid. He drowned their enemies in the sea.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
He brought them to the border of his holy land, to this mountainous land that he had conquered for them.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
He drove out the heathen nations before them. He divided up the land for them to own. He settled the tribes of Israel in their tents.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
But they provoked God Most High, rebelling against him. They did not follow what he had told them.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Just like their forefathers they turned away from God and were unfaithful to him, as twisted as a defective bow.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
They made him angry with their pagan high places of worship; they made him jealous with their idols.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
When God heard their worship he became furious and he totally rejected Israel.
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
He abandoned his place at Shiloh, the Tabernacle where he lived among the people.
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
He surrendered the Ark of his power, allowing it to be captured; handing it over into enemy hands.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
He handed over his people to be slaughtered by the sword; he was furious with his chosen people.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Their young men were destroyed by fire; their young women had no wedding songs.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Their priests were killed by the sword; their widows were unable to mourn.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Then the Lord woke up as if from sleep, as a warrior sobering up from drinking wine.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
He defeated his enemies, striking them on the back, causing them everlasting shame.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
He rejected the descendants of Joseph, and did not choose the tribe of Ephraim.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Instead he chose the tribe of Judah, and Mount Zion which he loves.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
There he built his sanctuary, high like the heavens, on earth that he made to last forever.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
He chose his servant David, taking him from the sheep pens,
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
taking him from caring for the sheep and lambs to be a shepherd to the descendants of Jacob—God's special people, Israel.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Like a shepherd, he took care of them with sincere devotion, leading them with skillful hands.
