Žalmy 77

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

Pour le chef musicien. À Jeduthun. Un psaume d'Asaph. Mon cri va vers Dieu! En effet, je crie à l'aide de Dieu, et qu'il m'écoute.

2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

Au jour de ma détresse, j'ai cherché l'Éternel. Ma main a été tendue dans la nuit, et ne s'est pas fatiguée. Mon âme a refusé d'être réconfortée.

3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)

Je me souviens de Dieu, et je gémis. Je me plains, et mon esprit est accablé. (Selah)

4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

Tu tiens mes paupières ouvertes. Je suis tellement troublé que je ne peux pas parler.

5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

J'ai considéré les jours d'autrefois, les années des temps anciens.

6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Je me souviens de ma chanson dans la nuit. Je considère dans mon propre cœur; mon esprit s'enquiert diligemment:

7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

« Le Seigneur nous rejettera-t-il à jamais? Ne sera-t-il plus favorable?

8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

Sa bonté s'est-elle évanouie pour toujours? Sa promesse échoue-t-elle pour des générations?

9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)

Dieu a-t-il oublié d'être gracieux? A-t-il, dans sa colère, retenu sa compassion? (Selah)

10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Alors je me suis dit: « Je vais faire appel à cela: les années de la main droite du Très-Haut. »

11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

Je me souviendrai des œuvres de l'Éternel; car je me souviendrai de tes merveilles d'antan.

12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

Je méditerai aussi sur toute ton œuvre, et considérez vos actions.

13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

Ton chemin, Dieu, est dans le sanctuaire. Quel dieu est grand comme Dieu?

14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

Tu es le Dieu qui fait des merveilles. Tu as fait connaître ta force parmi les peuples.

15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)

Tu as racheté ton peuple par ton bras, les fils de Jacob et de Joseph. (Selah)

16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

Les eaux t'ont vu, Dieu. Les eaux t'ont vu, et elles se sont tordues. Les profondeurs se sont également convulsées.

17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

Les nuages ont versé de l'eau. Les cieux ont résonné du tonnerre. Vos flèches ont aussi volé autour.

18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

La voix de ton tonnerre était dans le tourbillon. Les éclairs ont illuminé le monde. La terre a tremblé et a été secouée.

19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

Ton chemin était à travers la mer, vos chemins à travers les grandes eaux. Vos pas n'étaient pas connus.

20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.

Tu as conduit ton peuple comme un troupeau, par la main de Moïse et d'Aaron.