< Žalmy 56 >

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
Pour le chef musicien. Sur l'air de « Silent Dove in Distant Lands ». Un poème de David, quand les Philistins l'ont saisi à Gath. Aie pitié de moi, Dieu, car l'homme veut m'engloutir. Toute la journée, il m'attaque et m'opprime.
2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
Mes ennemis veulent m'engloutir toute la journée, car ils sont nombreux à se battre fièrement contre moi.
3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
Quand j'ai peur, Je vous fais confiance.
4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
En Dieu, je loue sa parole. En Dieu, je mets ma confiance. Je n'aurai pas peur. Que peut me faire la chair?
5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
Tout le jour, ils déforment mes paroles. Toutes leurs pensées sont contre moi, pour le mal.
6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
Ils conspirent et se cachent, à regarder mes pas. Ils sont impatients de prendre ma vie.
7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
Echapperont-ils par l'iniquité? Dans ta colère, renverse les peuples, Dieu.
8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
Tu comptes mes pérégrinations. Tu as mis mes larmes dans ton récipient. Ils ne sont pas dans votre livre?
9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Alors mes ennemis reculeront au jour où j'appellerai. Je sais ceci: que Dieu est pour moi.
10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
En Dieu, je louerai sa parole. En Yahvé, je louerai sa parole.
11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
J'ai mis ma confiance en Dieu. Je n'aurai pas peur. Que peut me faire l'homme?
12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.
Tes vœux sont sur moi, Dieu. Je vous donnerai des offrandes de remerciement.
13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.
Car tu as délivré mon âme de la mort, et empêchait mes pieds de tomber, afin que je puisse marcher devant Dieu dans la lumière des vivants.

< Žalmy 56 >