Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Gode! Di da abuliba: le amaiwane nini higale fisiagabela: ? Di da Dia fidafa dunu ilima eso huluane ougiwane dialoma: bela: ?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Dia fi dunu amo bu dawa: ma! Di da musa: hemonega Dia fi dunu Disu ili ilegele lai. Ilia da udigili hawa: hamonanu. Be Di da ili amoga fadegale, Dia fidafa esaloma: ne gadili oule asi. Di da musa: Saione Goumia esalu. Amo bu dawa: ma!
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Saione Moilai Bai Bagade mugului amoba: le ososa: masa. Ninia ha lai da liligi huluane Debolo ganodini galu amo wadela: lesi dagoi.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Dima ha lai dunu ilia hasalasisa gugulubi da Debolo diasu ganodini nabi dagoi. Ilia da ilia hasalasu olelema: ne, ilia da ilia eso gosagisu amogawi bugi dagoi.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
Ilia da ifa damusu dunuga ifa goaheiga damuni salabe, agoaiwane ba: su.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
Ilia da ifa gaga: i huluane amo ilia goahei amola ha: ma bagade amoga gagoudane salasu.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Ilia da Dia Debolo wadela: lesili, laluga ulagisi. Ilia da sogebi amoga dunu da Dima nodone sia: ne gadosu, amo ledo hamone, wadela: lesi dagoi.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
Ilia da nini huluanedafa gugunufinisimusa: hanai galu. Hadigi sogebi huluanedafa Isala: ili soge ganodini galu, amo ilia da ulagili sali.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
Ninia sema dawa: digima: ne olelesu liligi huluane da asi dagoi, hame ba: sa. Balofede (Gode Sia: Alofesu dunu) afae yolesi da hamedafa. Amola dunu afaega amo hou dagomu eso hame dawa:
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
Gode! Habowali seda ninima ha lai dunu ilia da Diba: le oufesega: noma: bela: ? Ilia da eso huluane mae fisili gebewane Dia Dio gadela: loma: bela: ?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Abuliba: le Dia da nini fidimu higabela: ? Abuliba: le Dia lobo da baligiagai ganabela: ?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Gode! Di da osobo bagade hamoia amogainini, ninima Hina Bagade esalu. Di da eso bagohame nini gaga: lalu.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Di da Dia gasa bagade amoga hano wayabo bagade amo dogoa hedofalesi. Amola hano wayabo bagade ohe fi liligi ilia dialuma goudai.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Di da ohe bagade (Lefaiada: ne) ea dialuma sasalugufai amo goudanesili, ea da: i amo hafoga: i sogega ohe fi iligili moma: ne i.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Di da hano bubuga: su amola gu hano masa: ne doasi. Di da hano bagade amo hale, hafoga: lesi.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
Di da gasi amola hayo hahamoi. Di da eso amola oubi elea lelebe sogebi amoga sagasi.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Di da osobo bagade ea alalo hamoi. Di da woufo amola ode i amo hahamoi.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Be Hina Gode! Dima ha lai dunu ilia Dima ousa. Amola ilia Di hame dawa: amola Dima higasa. Amo Di bu dawa: ma.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Dia fi gasa hamedei dunu, ilia dodona: gi ha lai dunu ilima hasalasisa: besa: le, ili mae fisiagama! Dia fi dunu da enoga se bagade nababeba: le, amo mae gogolema.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Dia ninima sema gousa: su hamoi amo bu dawa: loma! Ninia soge amo ganodini, gasi dunasi la: idi bega: asili la: idi bega: , amo ganodini bidi hamosu amola wili gala: su fawane ba: sa.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Dia banenesi fi dunu mae gogosiama: ma! Amola hame gagui hahani dunu Dima nodone sia: ma: ma!
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Gode! Di wa: legadoma! Dia hou heda: ma: ne gaga: ma! Gode Ea hou hame dawa: dunu ilia hahabe asili daeya huluane Diba: le oufesega: sa, amo dawa: ma.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Dima ha lai dunu ilia da Dima ougiba: le, mae fisili halalalebe, amo mae gogolema!
