Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
BOOK THIRD: “A Psalm of Assaph.” Truly God is good to Israel, to such as are pure of heart.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
But as for me, it lacked but little that my feet had been moved: almost nothing was needed that my steps had slipped.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
For I was envious at the arrogant, when I saw the prosperity of the wicked.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
For there are no deadly fetters for them, but their strength is firm.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
They share not in the trouble of mortals, and with men are they not afflicted.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Therefore is pride their neck-chain: violence envelopeth them as a garment.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Their eyes start out from fatness: they have exceeded their heart's imaginings.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
They scorn, and speak wickedly of oppression: loftily do they speak.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
They set their mouth in the heavens, and their tongue walketh busily on the earth.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Therefore do his people turn away hither: and waters of a full cup are drained by them.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
And they say, How should God know? and is there knowledge in the Most High?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Behold, these are the wicked; and yet prospering continually they increase in wealth.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Verily in vain have I thus cleansed my heart, and have washed in innocency my hands:
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
While I was afflicted all the day, and my chastisement [came] every morning.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
But if I were to say, I will speak thus: behold, I would be treacherous against the generation of thy children.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
And when I should think to know this, it would be trouble in my eyes;
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Until I enter into the sanctuary of God; and understand what their future will be.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Surely thou placest them on slippery spots: thou lettest them fall down into destruction.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
How are they brought into desolation, as in a moment! they perish, they come to their end with terrific events.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
As a dream after awaking, O Lord, reject thou in wrath their image.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
For it fermented in my heart, and in my reins I felt sharp thrusts;
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
But I was indeed foolish, and I knew it not: I was as a [thoughtless] beast with thee.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Nevertheless I am continually with thee: thou hast seized hold of me by my right hand.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
With thy counsel wilt thou guide me, and afterward take me on to glory.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Whom have I in heaven? and beside thee I desire nothing upon earth.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Though my flesh and my heart should fall; yet the rock of my heart, and my portion will be God for ever.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
For, lo, those that are far from thee shall perish: thou destroyest every one that strayeth away from thee.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
But as regardeth me, to draw near to God is good for me: I have put in the Lord Eternal my trust, that I may relate all thy works.
