Žalmy 71
1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
ヱホバよ我なんぢに依頼む ねがはくは何の日までも恥うくることなからしめ給へ
2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
なんぢの義をもて我をたすけ我をまぬかれしめたまへ なんぢの耳をわれに傾けて我をすくひたまへ
3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
ねがはくは汝わがすまひの磐となりたまへ われ恒にそのところに往ことを得ん なんぢ我をすくはんとて勅命をいだしたまへり そは汝はわが磐わが城なり
4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
わが神よあしきものの手より不義残忍なる人のてより 我をまぬかれしめたまへ
5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
主ヱホバよなんぢはわが望なり わが幼少よりの恃なり
6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
われ胎をはなるるより汝にまもられ母の腹にありしときより汝にめぐまれたり 我つねに汝をほめたたへん
7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
我おほくの人にあやしまるるごとき者となれり 然どなんぢはわが堅固なる避所なり
8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
なんぢの頌辭となんぢの頌美とは終日わが口にみちん
9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
わが年老ぬるとき我をすてたまふなかれ わが力おとろふるとき我をはなれたまなかれ
10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
わが仇はわがことを論ら ひわが霊魂をうかがふ者はたがひに議ていふ
11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
神かれを離れたり彼をたすくる者なし かれを追てとらへよと
12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
神よわれに遠ざかりたまふなかれ わが神よとく來りて我をたすけたまへ
13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
わがたましひの敵ははぢ且おとろへ我をそこなはんとするものは謗と辱とにおほはれよ
14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
されど我はたえず望をいだきていやますます汝をほめたたへん
15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
わが口はひねらす汝の義となんぢの救とをかたらん われその數をしらざればなり
16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
われは主ヱホバの大能の事跡をたづさへゆかん われは只なんぢの義のみをかたらん
17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
神よなんぢわれを幼少より教へたまへり われ今にいたるまで汝のくすしき事跡をのべつたへたり
18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
神よねがはくはわれ老て頭髪しろくなるとも我がなんぢの力を次代にのべつたへ なんぢの大能を世にうまれいづる凡のものに宜傅ふるまで我をはなれ給ふなかれ
19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
神よなんぢの義もまた甚たかし なんぢは大なることをなしたまへり 神よたれか汝にひとしき者あらんや
20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
汝われらを多のおもき苦難にあはせたまへり なんぢ再びわれらを活しわれらを地の深所よりあげたまはん
21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
ねがはくは我をいよいよ大ならしめ歸りきたりて我をなぐさめ給へ
22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
わが神よさらばわれ筝をもて汝をほめ なんぢの眞實をほめたたへん イスラエルの聖者よわれ琴をもてなんぢを讃うたはん
23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
われ聖前にうたときわが口唇よろこびなんぢの贖ひたまへるわが霊魂おほいに喜ばん
24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
わが舌もまた終日なんぢの義をかたらん われを害はんとするもの愧惶つればなり
