Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
アサフの教訓のうた わが民よわが教訓をきき、わが口のことばになんぢらの耳をかたぶけよ
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
われ口をひらきて譬喩をまうけ いにしへの玄幽なる語をかたりいでん
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
是われらが曩にききしところ知しところ又われらが列祖のかたりつたへし所なり
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
われら之をその子孫にかくさずヱホバのもろもろの頌美と能力とそのなしたまへる奇しき事跡とをきたらんとする世につげん
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
そはヱホバ證詞をヤコブのうちにたて律法をイスラエルのうちに定めてその子孫にしらすべきことをわれらの列祖におほせたまひたればなり
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
これ來らんとする代のちに生るる子孫がこれを知みづから起りてそのまた子孫につたへ
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
かれらをして神によりたのみ神のみわざを忘れずその誡命をまもらしめん爲なり
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
またその列祖のごとく頑固にしてそむくものの類となり そのこころ修まらず そのたましひ神に忠ならざる類とならざらん爲なり
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
エフライムのこらは武具ととのへ弓をたづさへしに戦ひの日にうしろをそむけたり
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
かれら神のちかひをまもらず そのおきてを履ことをいなみ
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
ヱホバのなしたまへることとかれらに示したまへる奇しき事跡とをわすれたり
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
神はエジプトの國にてゾアンの野にて妙なる事をかれらの列祖のまへになしたまへり
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
すなはち海をさきてかれらを過ぎしめ水をつみて堆かくしたまへり
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
ひるは雲をもてかれらをみちびき夜はよもすがら火の光をもてこれを導きたまへり
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
神はあれのにて磐をさき大なる淵より汲がごとくにかれらに飮しめ
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
また磐より流をひきて河のごとくに水をながれしめたまへり
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
然るにかれら尚たえまなく罪ををかして神にさからひ荒野にて至上者にそむき
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
またおのが慾のために食をもとめてその心のうちに神をこころみたり
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
然のみならずかれらは神にさからひていへり 神は荒野にて筵をまうけたまふを得んや
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
みよ神いはを撃たまへば水ほどばしりいで流あぶれたり 糧をもあたへたまふを得んや神はその民のために肉をそなへたまはんやと
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
この故にヱホバこれを聞ていきどほりたまひき 火はヤコブにむかひてもえあがり怒はイスラエルにむかひて立騰れり
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
こはかれら神を信ぜずその救にたのまざりし故なり
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
されどなほ神はうへなる雲に命じて天の戸をひらき
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
人みな勇士の糧をくらへり 神はかれらに食物をおくりて飽足らしめたまふ
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
神は天に東風をふかせ大能もて南の風をみちびきたまへり
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
神はかれらのうへに塵のごとく肉をふらせ海の沙のごとく翼ある鳥をふらせて
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
その營のなかその住所のまはりに落したまへり
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
斯てかれらは食ひて飽たりぬ神はこれにその欲みしものを與へたまへり
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
かれらが未だその慾をはなれず食物のなほ口のうちにあるほどに
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
神のいかり既かれらに對ひてたちのぼり彼等のうちにて最もこえたる者をころしイスラエルのわかき男をうちたふしたまへり
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
これらの事ありしかど彼等はなほ罪ををかしてその奇しきみわざを信ぜざりしかば
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
神はかれらの日を空しくすぐさせ その年をおそれつつ過させたまへり
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
彼等のうへにマナをふらせて食はしめ天の穀物をあたへたまへり 神かれらを殺したまへる時かれら神をたづね歸りきたりて懇ろに神をもとめたり
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
かくて神はおのれの磐いとたかき神はおのれの贖主なることをおもひいでたり
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
然はあれど彼等はただその口をもて神にへつらひその舌をもて神にいつはりをいひたりしのみ
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
そはかれらのこころは神にむかひて堅からず その契約をまもるに忠信ならざりき
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
されど神はあはれみに充たまへばかれらの不義をゆるして亡したまはず屡ばそのみいかりを轉してことごとくは忿恚をふりおこし給はざりき
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
又かれがただ肉にして過去ばふたたび歸りこぬ風なるをおもひいで給へり
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
かれらは野にて神にそむき荒野にて神をうれへしめしこと幾次ぞや
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
かれらかへすがへす神をこころみイスラエルの聖者をはづかしめたり
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
かれらは神の手をも敵より贖ひたまひし日をもおもひいでざりき
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
神はそのもろもろの豫兆をエジプトにあらはしその奇しき事をゾアンの野にあらはし
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
かれらの河を血にかはらせてその流を飮あたはざらしめ
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
また蝿の群をおくりてかれらをくはしめ蛙をおくりてかれらを亡させたまへり
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
神はかれらの田産を蟊賊にわたし かれらの勤労を蝗にあたへたまへり
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
神は雹をもてかれらの葡萄の樹をからし霜をもてかれらの桑の樹をからし
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
その家畜をへうにわたしその群をもゆる閃電にわたし
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
かれらの上にはげしき怒といきどほりと怨恨となやみと禍害のつかひの群とをなげいだし給へり
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
神はその怒をもらす道をまうけ かれらのたましひを死よりまぬかれしめず そのいのちを疫病にわたし
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
エジプトにてすべての初子をうちハムの幕屋にてかれらの力の始をうちたまへり
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
されどおのれの民を羊のごとくに引いだし かれらを曠野にてけだものの群のごとくにみちびき
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
かれらをともなひておそれなく安けからしめ給へり されど海はかれらの仇をおほへり
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
神はその聖所のさかひ その右の手にて購たまへるこの山に彼らを携へたまへり
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
又かれらの前にてもろもろの國人をおもひいだし準縄をもちゐ その地をわかちて嗣業となし イスラエルの族をかれらの幕屋にすまはせたまへり
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
然はあれど彼等はいとたかき神をこころみ之にそむきてそのもろもろの證詞をまもらず
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
叛きしりぞきてその列祖の如く眞實をうしなひ くるへる弓のごとくひるがへりて逸ゆけり
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
高處をまうけて神のいきどほりをひき刻める像にて神の嫉妬をおこしたり
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
神ききたまひて甚だしくいかり大にイスラエルを憎みたまひしかば
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
人々の間におきたまひし幕屋なるシロのあげばりを棄さり
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
その力をとりことならしめ その榮光を敵の手にわたし
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
その民を劍にあたへ その嗣業にむかひて甚だしく怒りたまへり
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
火はかれらのわかき男をやきつくし かれらの處女はその婚姻の歌によりて譽らるることなく
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
かれらの祭司はつるぎにて仆れ かれらの寡婦は喪のなげきだにせざりき
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
斯るときに主はねぶりし者のさめしごとく勇士の洒によりてさけぶがごとく目さめたまひて
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
その敵をうちしりぞけ とこしへの辱をかれらに負せたまへり
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
またヨセフの幕屋をいなみエフライムの族をえらばず
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
ユダの族そのいつくしみたまふシオンの山をえらびたまへり
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
その聖所を山のごとく永遠にさだめたまへる地のごとくに立たまへり
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
またその僕ダビデをえらびて羊の牢のなかよりとり
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
乳をあたふる牝羊にしたがひゆく勤のうちより携へきたりてその民ヤコブその嗣業イスラエルを牧はせたまへり
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
斯てダビデはそのこころの完全にしたがひてかれらを牧ひ その手のたくみをもて之をみちびけり
