Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Чуј, Боже, глас мој у јаду мом; од страшног непријатеља сачувај живот мој.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Сакриј ме од гомиле безаконика, од чете злочинаца,

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Који наоштрише језик свој као мач, стрељају речима, које задају ране,

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Да би из потаје убили правога. Изненада ударају на њ и не боје се;

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Утврђују себе у злим намерама, договарају се како ће замке сакрити, веле: Ко ће их видети?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Измишљају злочинства и говоре: Свршено је! Шта ће се радити, смишљено је! А шта је унутра и срце у човека дубоко је.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Али ће их Бог поразити; удариће их стрела изненада.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Обориће један другог језиком својим. Ко их год види, бежаће од њих.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

Сви ће се људи бојати и казиваће чудо Божије, и познаће у томе дело Његово.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

А праведник ће се веселити о Господу и уздаће се у Њега, и хвалиће се сви који су правог срца.