Žalmy 6

1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

Til songmeisteren, med strengleik, etter Sjeminit; ein salme av David. Herre, refs meg ikkje i din vreide og tukta meg ikkje i din harm!

2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

Ver meg nådig, Herre, for eg er burtvisna! Læk meg, Herre, for mine bein er skjelvande.

3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Og mi sjæl er storleg skjelvrædd. Og du, Herre, kor lenge?

4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Vend deg um att, Herre, fri ut mi sjæl, frels meg for di miskunn skuld!

5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol h7585)

For i dauden er det ikkje minne um deg; kven vil prisa deg i helheimen? (Sheol h7585)

6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Eg er trøytt av mine sukkar; eg bløyter mi seng kvar natt, med mine tåror væter eg mitt lægje.

7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

Mitt auga er upptært av hugverk; det er gamalt vorte for alle deira skuld som trengjer meg.

8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

Vik ifrå meg, alle de som gjer urett! For Herren hev høyrt mitt gråtmål.

9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.

Herren hev høyrt mi audmjuke påkalling, Herren, tek imot mi bøn.

10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.

Alle mine fiendar skal verta skjemde og storleg forfærde; dei skal venda attende, verta skjemde i ein augneblink.