Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Jusqu'à la Fin. Psaume des fils de Koré. Nations, écoutez toutes ces choses; prêtez une oreille attentive, ô vous tous qui peuplez la terre,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
Fils de la terre, fils des hommes, riches ou pauvres, réunis au même lieu!
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Ma bouche te dira la sagesse, et la méditation de mon cœur, l'intelligence.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
J'inclinerai mon oreille vers la parabole; j'expliquerai ce que j'avance au son de la harpe.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Pourquoi craindrais-je dans les mauvais jours? C'est que l'iniquité de mes démarches m'assiégera.
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Ceux qui se fient en leur force et se glorifient de l'abondance de leurs richesses, qu'ils écoutent:
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
Si le frère ne rachète pas son frère, un autre homme le rachètera-t-il? Non, et il ne donnera pas à Dieu la rançon de lui-même,
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Ni le prix de la rédemption de son âme. Travaillera-t-il éternellement,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
Et vivra-t-il sans fin?
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Ne verra-t-il pas la mort, lorsqu'il aura vu mourir les sages comme le stupide et l'insensé mourront? Et ils laisseront leurs richesses à des étrangers,
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Et le sépulcre sera pour toujours leur demeure; dans les générations des générations ils n'auront point d'autre abri, et ils auront donné leurs noms à leurs terres!
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Et l'homme élevé en honneur ne l'a pas compris; il est devenu comme les bêtes sans raison, et il s'est rendu semblable à elles.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Pour ceux-là, leur propre voie est un piège; et après cela des gens vanteront ce qu'a dit leur bouche!
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ils sont parqués en enfer comme des brebis; la mort s'en repaîtra, et au matin les justes auront pouvoir sur eux; et l'appui qu'ils se faisaient de leur gloire vieillira en enfer. (Sheol h7585)
Cependant Dieu rachètera mon âme de la main de l'enfer, lorsqu'il m'aura reçu. (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Ne crains point quand un homme se sera enrichi, et que la gloire de sa maison se sera multipliée.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
Car, lorsqu'il mourra, il n'emportera rien, et sa gloire ne descendra pas avec lui.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Son âme aura été bénie en sa vie; et il t'aura rendu grâces, lorsque tu lui auras fait du bien.
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
Il s'en ira où sont les générations de ses pères; et la lumière, il ne la reverra jamais.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
L'homme élevé en honneurs ne l'a pas compris; il est devenu comme les bêtes sans raison, et il s'est rendu semblable à elles.
