Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Pour le chef musicien. Un psaume par les fils de Korah. Écoutez ceci, vous tous, peuples. Écoutez, vous tous, habitants du monde,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
à la fois basse et haute, les riches et les pauvres ensemble.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Ma bouche prononcera des paroles de sagesse. Mon cœur exprimera la compréhension.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Je prêterai l'oreille à un proverbe. Je vais résoudre mon énigme sur la harpe.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Pourquoi aurais-je peur dans les jours de malheur? quand l'iniquité m'entoure à mes talons?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Ceux qui se confient en leurs richesses, et se vantent de la multitude de leurs richesses...
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
aucun d'entre eux ne peut en aucune façon racheter son frère, ni donner à Dieu une rançon pour lui.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Car la rédemption de leur vie est coûteuse, aucun paiement n'est jamais suffisant,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
pour qu'il vive à jamais, pour qu'il ne voie pas la corruption.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Car il voit que les sages meurent; de même, les fous et les insensés périssent, et laisser leur richesse à d'autres.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Leur pensée intérieure est que leurs maisons dureront toujours, et leurs demeures pour toutes les générations. Ils donnent leur nom à leurs terres.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Mais l'homme, malgré ses richesses, ne résiste pas. Il est comme les animaux qui périssent.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Tel est le destin de ceux qui sont insensés, et de ceux qui approuvent leurs paroles. (Selah)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ils sont désignés comme un troupeau pour le séjour des morts. La mort sera leur berger. Le matin, les hommes intègres domineront sur eux. Leur beauté se décompose dans le séjour des morts, loin de leur manoir. (Sheol h7585)
Mais Dieu rachètera mon âme de la puissance du séjour des morts, car il me recevra. (Selah) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
N'ayez pas peur quand un homme s'enrichit, quand la gloire de sa maison sera accrue;
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
car lorsqu'il mourra, il n'emportera rien. Sa gloire ne descendra pas après lui.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Bien que de son vivant, il ait béni son âme... et les hommes te louent quand tu fais du bien à toi-même...
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
il ira à la génération de ses pères. Ils ne verront jamais la lumière.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Un homme qui a des richesses sans comprendre, est comme les animaux qui périssent.
