< Žalmy 44 >

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
E KE Akua, ua lohe makou me ko makou mau pepeiao, Ua hai mai ko makou mau makua ia makou, I na hana au i hana'i i ko lakou mau la, i na wa kahiko.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Kipaku aku la oe i na lahuikanaka me kou lima, a hookomo mai ia lakou la; Hoopilikia iho la oe i na kanaka a kiola aku la:
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
No ka mea, aole me ka lakou pahikaua iho i loaa ai ia lakou ka aina; Aole hoi no ko lakou lima ponoi i hoola iho ia lakou iho: Aka, o kou peahi akau, a me kou lima, a me ka malamalama o kou maka; No ka mea, ua lokomaikai mai oe ia lakou.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
O oe no ko'u Alii, e ke Akua; E kauoha mai i ka hoola ana ia Iakoba.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Ma ou la e pahu aku ai makou i ko makou poe enemi: Ma kou inoa e hehi iho ai makou i ka poe ku e iluna ia makou.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
No ka mea, aole ma kuu kakaka e hilinai aku ai au: Aole hoi e hoola mai ka'u pahikaua ia'u.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Aka, nau no makou i hoopakele i ko makou poe enemi, A ua hoohoka oe i ka poe i inaina mai ia makou.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Iloko o ke Akua e kaena ai makou a po ka la, A e hoomaikai mau loa aku i kou inoa. (Sila)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Aka, ua haalele ae nei oe a ua hoohilahila ia makou; Aole hoi oe i hele pu me ko makou poe kaua.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
A ua hoohuli oe ia makou i hope mai ka enemi mai; A o ka poe hoowahawaha ia makou, ua hao mai lakou no lakou iho.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Ua haawi oe ia makou me he mau hipa la e lilo i ai; Ua hoopuehu hoi ia makou iwaena o na lahuikanaka.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Ua kuai hoolilo aku oe i kou poe kanaka no ka mea ole, Aole hoi i hoomahuahua ma ka uku no lakou.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Ua waiho oe ia makou he mea e hoinoia iwaena o ko makou poe hoanoho, He mea e hoowahawaha ai a e henehene ai no ka poe e hoopuni ana ia makou.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Ua hoolilo oe ia makou i huaolelo ino, A i luli poo ana iwaena o na lahuikanaka.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
E mau ana ko'u hoinoia imua o ko'u maka; A ua uhi mai ka hilahila o ko'u maka ia'u:
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
No ka leo o ka mea i hailiili a i hoino wale mai; No ka enemi hoi a me ka mea hoopai.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Ua pau ia mea i ke kau mai maluna o makou, Aole hoi makou i hoopoina ia oe; Aole hoi i hoopunipuni makou ma kou berita.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Aole i hoohuliia ko makou naau, Aole hoi i kapae ae ko makou mau kapuwai mai kou aoao ae;
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Ua hanapepe loa oe ia makou ma kahi nahesa; A ua hoouhi mai oe ia makou me ka malu o ka make.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Ina i hoopoina makou i ka inoa o ko makou Akua, Ina i kikoo aku ko makou mau lima i kahi akua wahahee;
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Aole anei i imi ke Akua ia mea? No ka mea, ua ike oia i na mea huna o ka naau.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Oiaio, nou makou i pepehiia'i a po ka la; Ua manaoia makou me he mau hipa la e hoomakeia.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
E ala'e, o ke aha kou mea e hiamoe ai, e ka Haku? E ku mai hoi iluna, mai haalele mai ia makou a mau loa.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
No ke aha la i huna ai oe i kou maka? A i hoopoina hoi i ko makou popilikia, a me ko makou hooluhihewaia?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
No ka mea, ua kulou iho ko makou uhane i ka lepo; Ua pili ko makou opu i ka honua.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
E ku mai oe e kokua no makou, A e hoola ia makou no kou aloha.

< Žalmy 44 >