Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Davut'un oğlu Avşalom'dan kaçtığı zaman yazdığı mezmur Ya RAB, düşmanlarım ne kadar çoğaldı, Hele bana karşı ayaklananlar!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Birçoğu benim için: “Tanrı katında ona kurtuluş yok!” diyor. (Sela)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Ama sen, ya RAB, çevremde kalkansın, Onurum, başımı yukarı kaldıran sensin.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
RAB'be seslenirim, Yanıtlar beni kutsal dağından. (Sela)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Yatar uyurum, Uyanır kalkarım, RAB destektir bana.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Korkum yok Çevremi saran binlerce düşmandan.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Ya RAB, kalk, ey Tanrım, kurtar beni! Vur bütün düşmanlarımın çenesine, Kır kötülerin dişlerini.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Kurtuluş RAB'dedir, Halkının üzerinde olsun bereketin! (Sela)
