< Žalmy 140 >

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
“To the chief musician, a psalm of David.” Deliver me, O Lord, from an evil man; from a man of violence do thou keep me;
2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
Who think over evil [resolves] in their heart, [who] every day are gathered together for war.
3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)
They have sharpened their tongues like a serpent: the poison of the adder is under their lips. (Selah)
4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
Preserve me, O Lord, from the hands of the wicked, from the man of violence do thou keep me, who think of overthrowing my steps.
5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)
The proud have hidden a snare for me, and cords; they have spread a net by the side of [my] track; traps have they set for me. (Selah)
6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
I have said unto the Lord, Thou art my God: give ear, O Lord, to the voice of my supplications.
7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
O thou Eternal Lord, the strength of my salvation, thou hast covered my head on the day of battle.
8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)
Grant not, O Lord, the longings of the wicked; suffer not his wicked device to succeed: lest they exalt themselves. (Selah)
9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
[As for] the heads of those that encompass me about, let the mischief of their own lips cover them.
10 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
Let burning coals be cast upon them: let them be thrown into the fire; into deep pits, that they rise not up again.
11 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
Let not the man of an [evil] tongue be established on the earth: may evil hunt down the violent man to his downfall.
12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
I know that the Lord will procure right for the afflicted, [and] justice for the needy.
13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.
Surely the righteous shall give thanks unto thy name: the upright shall dwell before thy presence.

< Žalmy 140 >