Žalmy 114

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

Quand Israël sortit de l'Egypte, Quand la maison de Jacob se sépara d'un peuple barbare,

2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.

Juda devint le sanctuaire de l'Éternel, Et Israël son empire.

3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

A la vue du peuple de Dieu, la mer s'enfuit; Le Jourdain retourna en arrière.

4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.

Les montagnes bondirent comme des béliers, Et les collines comme des agneaux.

5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?

Qu'avais-tu, ô mer, pour t'enfuir, Et toi, Jourdain, pour retourner en arrière?

6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?

Pourquoi bondir comme des béliers, ô montagnes. Et vous, collines, comme des agneaux?

7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

Terre, tremble devant le Seigneur, Devant le Dieu de Jacob,

8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.

Qui change le rocher en nappe d'eau, Le granit en source jaillissante.