Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Rühmet Jah! Danket Jahwe, denn er ist gütig; denn ewig währt seine Gnade.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Wer kann die Machtthaten Jahwes ausreden, all seinen Ruhm verkündigen?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Wohl denen, die auf Recht halten, dem, der zu jeder Zeit Gerechtigkeit übt.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Gedenke meiner, Jahwe, nach der Huld, die du deinem Volke verheißen; suche mich heim mit deiner Hilfe,
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
daß ich am Glücke deiner Auserwählten meine Lust schaue, mich an der Freude deines Volkes freue, mit deinem Eigentum mich rühme!
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Wir haben gesündigt samt unsern Vätern, haben uns verschuldet, sind gottlos gewesen.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Unsere Väter in Ägypten begriffen deine Wunder nicht, gedachten nicht an deine große Gnade und empörten sich wider den Höchsten am Schilfmeer.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Aber er half ihnen um seines Namens willen, um seine Stärke kund zu thun.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Er bedrohte das Schilfmeer, daß es vertrocknete, und führte sie durch die Fluten wie auf einer Trift.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
Er rettete sie aus der Gewalt dessen, der sie haßte, und befreite sie aus der Gewalt des Feindes.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
Die Gewässer bedeckten ihre Bedränger; kein einziger von ihnen blieb übrig.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Da glaubten sie an seine Worte, sangen seinen Ruhm.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Eilends vergaßen sie seine Thaten, warteten nicht auf seinen Entschluß.
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Sie verfielen in der Steppe auf ein Gelüst und versuchten Gott in der Einöde.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Da gab er ihnen, was sie begehrten, und ließ die Darre in sie kommen.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Und sie wurden eifersüchtig auf Mose im Lager, auf Aaron, den Heiligen Jahwes.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Die Erde that sich auf und verschlang Dathan und bedeckte die Rotte Abirams.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
Und Feuer zündete unter ihrer Rotte, die Flamme verbrannte die Gottlosen.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Sie machten ein Kalb am Horeb und warfen sich nieder vor einem Gußbild
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
und vertauschten ihren Herrlichen mit dem Bild eines Stiers, der Gras frißt.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Sie vergaßen Gottes, ihres Erretters, der Großes in Ägypten gethan hatte,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Wunderbares im Lande Hams, Furchtbares am Schilfmeer.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Da gedachte er, sie zu vertilgen, wenn nicht Mose, sein Auserwählter, vor ihm in die Bresche getreten wäre, um seinen Grimm vom Vertilgen wieder abzubringen.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Sie verschmähten das wonnige Land und glaubten seinem Worte nicht.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Sie murrten in ihren Zelten, hörten nicht auf die Stimme Jahwes.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Da erhob er ihnen seine Hand und schwur, daß er sie in der Wüste fällen
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
und ihre Nachkommen unter die Völker zerstreuen und in die Länder versprengen wolle.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Sie hingen sich an Baal Peor und aßen von den Opfern der toten Götzen.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Und sie erzürnten ihn durch ihre Thaten; da fuhr eine Plage unter sie.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Pinehas aber trat auf und richtete, da ward der Plage Einhalt gethan.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
Und das wurde ihm als Gerechtigkeit zugerechnet durch alle folgenden Geschlechter bis in Ewigkeit.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Sodann erzürnten sie Gott am Hader-Wasser, und es erging Mose um ihretwillen übel.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Denn sie hatten seinem Geiste widerstrebt, und er redete unbedacht mit seinen Lippen.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Sie vertilgten nicht die Völker, die zu vertilgen Jahwe ihnen befohlen hatte.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Sie ließen sich mit den Heiden ein und lernten ihre Werke;
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
sie dienten ihren Götzen, und sie wurden ihnen zum Fallstrick.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Sie opferten Söhne und Töchter den Dämonen
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
und vergossen unschuldiges Blut, das Blut ihrer Söhne und Töchter, die sie den Götzen Kanaans opferten, daß das Land durch Blutschuld entweiht ward.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Sie verunreinigten sich durch ihre Werke und verübten Buhlerei mit ihren Thaten.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Da entbrannte der Zorn Jahwes gegen sein Volk, und er verabscheute sein Eigentum.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
Er überlieferte sie in die Gewalt der Heiden, daß ihre Hasser über sie herrschten.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Und ihre Feinde bedrückten sie, und sie wurden unter ihre Gewalt gebeugt.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Viele Male errettete er sie; sie aber waren widerspenstig in ihrem Vorhaben und sanken durch ihre Verschuldung.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Und er sah ihre Not an, als er ihr Flehen vernahm,
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
und gedachte ihnen zu gut an seinen Bund und ließ sich's leid sein nach seiner großen Gnade.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
Er schaffte, daß sie Erbarmen fanden bei allen, die sie gefangen hielten.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Hilf uns, Jahwe, unser Gott, und sammle uns aus den Heiden, daß wir deinem heiligen Namen danken, uns deines Lobpreises rühmen!
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Gepriesen sei Jahwe, der Gott Israels, von Ewigkeit bis zu Ewigkeit, und alles Volk spreche: Amen! Rühmet Jah!
