Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Danket Jahwe, ruft seinen Namen an! Macht unter den Völkern seine Thaten kund!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Singet ihm! Lobsingt ihm! Redet von allen seinen Wundern.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Rühmt euch seines heiligen Namens; es freue sich das Herz derer, die Jahwe suchen.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Fragt nach Jahwe und seiner Stärke, sucht beständig sein Angesicht.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Gedenkt seiner Wunder, die er gethan, seiner Zeichen und der Urteilssprüche seines Mundes,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
Nachkommen Abrahams, seine Knechte, Söhne Jakobs, seine Auserwählten!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Er, Jahwe, ist unser Gott; über die ganze Erde ergehen seine Gerichte.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Er gedenkt ewig seines Bunds, des Wortes, das er verordnet hat, auf tausend Geschlechter,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
des Bundes, den er mit Abraham geschlossen, und seines Schwurs an Isaak.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Und er stellte ihn für Jakob als eine Satzung hin, als einen ewig giltigen Bund für Israel, -
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
indem er sprach: “Dir will ich das Land Kanaan verleihen als euer erbliches Besitztum!” -
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
als sie noch gering an Zahl waren, gar wenige, und als Fremdlinge darin weilten.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
Und sie zogen von Volk zu Volk, von einem Königreiche zu einer anderen Nation.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Er gestattete niemandem, sie zu bedrücken, und strafte um ihretwillen Könige.
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
“Tastet meine Gesalbten nicht an und thut meinen Propheten kein Leid!”
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Als er nun eine Hungersnot ins Land rief, jegliche Stütze an Brot zerbrach,
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
da hatte er ihnen bereits einen vorausgesandt; Joseph war als Sklave verkauft.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Sie hatten seine Füße in den Block gezwängt, in Eisenfesseln war er gekommen,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
bis zu der Zeit, wo sein Wort eintraf, der Ausspruch Jahwes ihn bewährte.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Da sandte der König hin und machte ihn los, der Völkerbeherrscher, und befreite ihn.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Er machte ihn zum Herrn über sein Haus und zum Herrscher über allen seinen Besitz,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
daß er seine Fürsten nach seinem Belieben feßle und seine Vornehmen klug mache.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Und Israel kam nach Ägypten und Jakob weilte als Fremdling im Lande Hams.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Und er machte sein Volk überaus fruchtbar und machte es zahlreicher als seine Bedränger.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Er wandelte ihren Sinn, sein Volk zu hassen, an seinen Knechten Arglist zu üben.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Er sandte Mose, seinen Knecht, Aaron, den er erwählt hatte.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Er verrichtete an ihnen seine Wunder und seine Zeichen am Lande Hams.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Er sandte Finsternis und machte es finster, aber sie achteten nicht auf sein Wort.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Er verwandelte ihre Gewässer in Blut und ließ ihre Fische sterben.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Ihr Land wimmelte von Fröschen in den Gemächern ihrer Könige.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Er gebot, da kamen Hundsfliegen, Stechmücken in ihr ganzes Gebiet.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Er sandte ihnen Hagel als Regen, flammendes Feuer in ihr Land.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Er schlug ihren Weinstock und ihren Feigenbaum und zerschmetterte die Bäume ihres Gebiets.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Er gebot, da kamen die Heuschrecken und die Fresser ohne Zahl.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Die fraßen alle Pflanzen in ihrem Land und fraßen die Frucht des Feldes.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Er schlug alle Erstgeborenen in ihrem Lande, die Erstlinge all' ihrer Manneskraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Er ließ sie ausziehen mit Silber und Gold, und es gab keinen Strauchelnden unter seinen Stämmen.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ägypten freute sich über ihren Auszug, denn es hatte sie Schrecken vor ihnen befallen.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Er breitete Gewölk als Decke aus und Feuer, um die Nacht zu erhellen.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Sie forderten, da ließ er Wachteln kommen und sättigte sie mit Himmelsbrot.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Er öffnete den Felsen, da flossen Wasser, rannen in der Dürre als ein Strom.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Denn er gedachte an sein heiliges Wort, an Abraham, seinen Knecht,
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
und führte sein Volk in Freuden heraus, seine Auserwählten unter Jubel.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Er verlieh ihnen die Länder der Heiden, und was die Völker mit Mühe erworben, das nahmen sie in Besitz,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
damit sie seine Satzungen hielten und seine Weisungen beobachteten. Rühmet Jah!
