Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
E HOOLOHE mai oe i ka'u pule, e Iehova, A e hookomo aku i ko'u kahea ana imua ou.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Mai huna oe i ko'u maka ia'u, I ka la o'u e pilikia'i e haliu mai kou pepeiao; I ka la a'u e hea aku ai, e ae koke mai oe ia'u.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Ua hoopauia ko'u mau la me he uwahi la, Ua pau i ke ahi ko'u mau iwi me he pihaa la.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Ua moku ko'u naau, a ua mae hoi me he mauu la; Nolaila, ua poina ia'u ke ai i ka'u ai.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
No ka leo o ko'u kaniuhu ana, Ua pilipu ko'u mau iwi me ko'u io.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Ua like no au me ka pelikana o ka waonahele; Ua like no hoi au me ka pueo o ka waoakua.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Ua makaala no wau, A ua like hoi me na manuliilii noho mehameha maluna o ka hale.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Hoowahawaha mai ko'u poe enemi ia'u i na la a pau; O ka poe inaina mai ia'u, ua hoohiki lakou no'u.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Ua ai aku no au i ka lehu, e like me ka berena, A ua kawili pu au i ko'u mea inu me kuu waimaka,
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
No kou huhu, a me kou inaina; No ka mea, ua hapai mai oe ia'u iluna, A ua ulupa mai oe ia'u ilalo,
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Ua auwi ae ko'u mau la, me he aka la; A ua mae hoi au me he mauu la.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Aka, e mau loa ana no kou noho ana, e Iehova, A me kou hoomanao ana hoi, ia hanauna aku ia hanauna aku.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
E ku mai auanei oe, a e aloha mai ia Ziona; No ka mea, o ka manawa e aloha'i, Ua hiki mai no ia manawa i oleloia.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Ua lealea kau poe kauwa ma kona mau pohaku, A ua aloha hoi i kona lepo.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
E makau aku no ko na aina e i ka inoa o Iehova, A me na'lii a pau o ka honua i kou nani.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
I ka wa e hooku ai o Iehova ia Ziona, Alaila, e ikeia'ku no oia maloko o kona nani.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
E haliu mai no oia i ka pule a ka poe nele, Aole ia e hoowahawaha i ka lakou pule ana.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
E kakauia no keia no na hanauna o keia hope aku; I halelu aku ia Iehova ka poe kanaka e hanau mai la.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
No ka mea, ua nana mai no oia, mai luna mai o kona wahi hoano; Mai ka lani mai hoi i nana mai o Iehova i ka honua;
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
E hoolohe mai i ke kaniuhu ana o ka poe pio; A e hookuu hoi i na keiki o ka make:
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
E hoike hoi ma Ziona, i ka inoa o Iehova, A me kona mau halelu hoi ma Ierusalema;
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
I ka wa e akoakoa pu ai na kanaka, A me na aupuni hoi, e hookauwa aku na Iehova.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Ua hoonawaliwali mai oia i ko'u ikaika ma ke ala; Ua hoopokole mai hoi i ko'u mau la.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
I iho la au. E kuu Akua e, Mai lawe aku ia'u maiwaena konu o ko'u mau la: Mai kela hanauna kou makahiki, a ia hanauna aku.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
I ka wa kahiko hookumu no oe i ka honua; A o ka lani hoi ka hana a kou mau lima.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
E pau auanei lakou, aka, e mau loa ana no oe; E elemakule no lakou me he kapa la; Aka, e hoomalule no oe ia lakou me he kapa hou la.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Aka, ua oia mau no oe pela, Aole loa e pau kou mau makahiki.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
E mau ana no hoi na keiki o kau poe kauwa, A e hoonoho paa loa ia ka lakou poe mamo imua ou.
