Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Visdommen har bygget sit Hus, har udhugget sine syv Piller;
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
hun har slagtet sit Slagtekvæg, blandet sin Vin og dækket sit Bord;
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
hun har udsendt sine Piger, hun kalder fra Toppene af Stadens Høje:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
Hvo der er uvidende, den vende sig hid; og til den, som fattes Forstand, siger hun:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
Kommer hid, æder af mit Brød, og drikker af Vinen, som jeg har blandet.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forlader Uvidenhed, saa skulle I leve, og gaar lige frem paa Forstandens Vej.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
Hvo som revser en Spotter, henter sig Spot, og hvo som irettesætter den ugudelige, faar Skændsel til Løn.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Sæt ikke en Spotter i Rette, at han ikke skal hade dig; sæt en viis i Rette, og han skal elske dig.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Giv den vise, og han skal blive visere; undervis den retfærdige, og han skal tage til i Lærdom.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
Herrens Frygt er Visdoms Begyndelse, og Kundskab om den Hellige er Forstand.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
Thi ved mig skulle dine Dage blive mange, og flere Leveaar skulle vorde dig tillagte.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
Dersom du er viis, er du viis til dit eget Gavn; men spotter du, skal du bære det alene.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
Daarskaben er en urolig Kvinde, idel Uvidenhed, og kender ikke noget.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
Og hun sidder ved sit Hus's Dør, paa en Stol paa Stadens Høje,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
for at kalde paa dem, som gaa forbi ad Vejen, dem, som vandre ret frem paa deres Stier;
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
hvo der er uvidende, den vende sig hid; og den, som fattes Forstand, ham taler hun til.
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
Stjaalet Vand er sødt, og lønligt Brød er lækkert.
