Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Ordsprog af Salomo, Davids Søn, Israels Konge,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
for af dem at faa Visdom og Undervisning, for at forstaa Forstandens Ord;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
for at modtage Undervisning i Klogskab, modtage Ret og Retfærdighed og Retvished;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
for at give de uvidende Vid, de unge Kundskab og Kløgt.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Hvo som er viis, høre til og gaa frem i Lærdom, og hvo som er forstandig, vinde Evne til at styre;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
for at forstaa Ordsprog og Gaader, Vismænds Ord og deres mørke Taler.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Herrens Frygt er Begyndelse til Kundskab; Daarerne foragte Visdom og Undervisning.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Hør, min Søn! din Faders Undervisning, og forlad ikke din Moders Lov;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
thi de ere en yndig Krans til dit Hoved og Kæder til din Hals.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Min Søn! naar Syndere lokke dig, da samtyk ikke!
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Dersom de sige: Gak med os, vi ville lure efter Blod, vi ville efterstræbe den uskyldige, som er uden Sag;
vi ville, som Dødsriget, sluge dem levende, ja hele og holdne, som de, der nedfare i Hulen; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
vi ville finde alle Haande dyrebart Gods, vi ville fylde vore Huse med Rov;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
du skal tage din Lod iblandt os, vi ville alle sammen have een Pose:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Min Søn! vandre ikke paa Vej med dem, hold din Fod tilbage fra deres Sti;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
thi deres Fødder haste til ondt, og de skynde sig for at udøse Blod;
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
thi forgæves udspændes Garn for alle Fugles Øjne;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
og de lure paa deres eget Blod, de efterstræbe deres eget Liv.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Saa ere enhvers Veje, som er hengiven til Gerrighed; den tager sine egne Herrers Liv.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Visdommen raaber udenfor, den opløfter sin Røst paa Gaderne;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
paa Hjørnet af de befærdede Gader raaber den; ved Indgangene til Portene, i Staden, taler den sine Ord:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Hvor længe ville I uvidende elske Uvidenhed, og Spotterne have Lyst til Spot, og Daarer hade Kundskab?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Vender eder til min Revselse; se, jeg vil udgyde min Aand over eder, jeg vil kundgøre eder mine Ord.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Efterdi jeg raabte, og I vægrede eder, jeg udrakte min Haand, og ingen gav Agt;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
og I lode alt mit Raad fare og vilde ikke vide af min Revselse:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Saa vil jeg, jeg selv le i eders Ulykke, jeg vil spotte, naar det kommer, som I frygte for;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
naar det, som I frygte for, kommer som en Ødelæggelse, og eders Ulykke kommer som en Hvirvelvind, naar Angest og Trængsel kommer over eder:
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Da skulle de paakalde mig, men jeg skal ikke svare, de skulle søge mig, men ikke finde mig.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Fordi de hadede Kundskab og udvalgte ikke Herrens Frygt,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
fordi de ikke vilde vide af mit Raad, men foragtede al min Revselse:
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Saa skulle de æde Frugten af deres Veje og blive mætte af deres egne Raad.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Thi de uvidendes Frafald skal volde dem Død, og Daarers Tryghed skal ødelægge dem selv.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Men hvo mig lyder, skal bo tryggelig og være rolig, uden Frygt for det onde.
