Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Worte Agurs, des Sohnes Jakes, der Ausspruch, das Manneswort an Itiel, an Itiel und Ukal, nämlich:
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Ich bin unvernünftiger als irgend ein Mann und habe keinen Menschenverstand.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Ich habe keine Weisheit gelernt, daß ich die Erkenntnis des Heiligen besäße.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Wer stieg zum Himmel empor und fuhr herab? Wer faßte den Wind in seine Fäuste? Wer band die Wasser in ein Kleid? Wer bestimmte alle Enden der Erde? Wie heißt er und wie heißt sein Sohn? Weißt du das?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Alle Reden Gottes sind geläutert; er ist ein Schild denen, die ihm vertrauen.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Tue nichts zu seinen Worten hinzu, daß er dich nicht strafe und du als Lügner erfunden werdest!
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Zweierlei erbitte ich mir von dir; das wollest du mir nicht versagen, ehe denn ich sterbe:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
Falschheit und Lügenwort entferne von mir; Armut und Reichtum gib mir nicht, nähre mich mit dem mir beschiedenen Brot,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
damit ich nicht aus Übersättigung dich verleugne und sage: «Wer ist der HERR?» daß ich aber auch nicht aus lauter Armut stehle und mich am Namen meines Gottes vergreife.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Verleumde keinen Knecht bei seinem Herrn, damit er dir nicht fluche und du dich versündigest!
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Es gibt ein Geschlecht, das seinen Vater verflucht und seine Mutter nicht segnet;
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
ein Geschlecht, das rein ist in seinen eigenen Augen und doch von seinem Kot nicht gewaschen ist;
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
ein Geschlecht mit was für hohen Augen und erhabenen Augenwimpern!
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
ein Geschlecht, dessen Zähne Schwerter und dessen Gebisse Messer sind, um die Elenden aus dem Lande wegzufressen und die Armen aus der Mitte der Menschen.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Der Blutegel hat zwei Töchter: «Gib her, gib her!» Drei Dinge werden nimmer satt, vier sagen nie: «Es ist genug!»:
das Totenreich, der verschlossene Mutterleib, die Erde, die des Wassers nicht satt wird, und das Feuer, das nie spricht: «Es ist genug!» (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Ein Auge, das den Vater verspottet, und verachtet, der Mutter zu gehorchen, das müssen die Raben am Bache aushacken und die jungen Adler fressen!
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Drei Dinge sind mir zu wunderbar, ja vier begreife ich nicht:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
des Adlers Weg am Himmel, der Schlange Weg auf einem Felsen, des Schiffes Weg mitten im Meer und des Mannes Weg bei einem Mädchen.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Ebenso unbegreiflich ist mir der Weg einer Ehebrecherin; sie ißt und wischt ihr Maul und spricht: «Ich habe nichts Böses getan!»
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Unter drei Dingen zittert ein Land und unter vieren ist es ihm unerträglich:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
unter einem Knecht, wenn er zur Herrschaft kommt; unter einem Nichtswürdigen, wenn er genug zu essen kriegt;
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
unter einer Verhaßten, wenn sie zur Frau genommen wird; und unter einer Magd, wenn sie ihre Herrin beerbt.
24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Diese vier sind die Kleinsten im Lande und doch klüger denn die Weisen:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
die Ameisen, kein starkes Volk, aber sie sammeln im Sommer ihre Speise;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
die Klippdachsen, kein mächtiges Volk, aber sie legen in Felsspalten ihre Wohnung an;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
die Heuschrecken haben keinen König und ziehen doch ganz geordnet aus;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
die Eidechse kannst du mit den Händen fangen, und sie findet sich doch in den Palästen der Könige.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Diese drei haben einen schönen Gang, und vier schreiten stattlich einher:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
Der Löwe, der stärkste unter den Tieren, kehrt vor niemand um;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
das lendengegürtete [Roß], der Bock, und ein König, der mit seinem Heerbann zieht.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Bist du närrisch gewesen und stolz und hast Pläne gemacht, so lege die Hand auf den Mund!
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Denn drückt man die Milch, so gibt es Butter, und drückt man die Nase, so gibt es Blut, und drückt man auf den Zorn, so gibt es Streit.
