Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As snow in somer, and reyn in heruest; so glorie is vnsemeli to a fool.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
For whi as a brid fliynge ouer to hiy thingis, and a sparowe goynge in to vncerteyn; so cursing brouyt forth with out resonable cause schal come aboue in to sum man.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Beting to an hors, and a bernacle to an asse; and a yerde in the bak of vnprudent men.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Answere thou not to a fool bi his foli, lest thou be maad lijk hym.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Answere thou a fool bi his fooli, lest he seme to him silf to be wijs.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
An haltinge man in feet, and drinkinge wickidnesse, he that sendith wordis by a fonned messanger.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
As an haltinge man hath faire leggis in veyn; so a parable is vnsemeli in the mouth of foolis.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
As he that casteth a stoon in to an heep of mercurie; so he that yyueth onour to an vnwijs man.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
As if a thorn growith in the hond of a drunkun man; so a parable in the mouth of foolis.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Doom determyneth causis; and he that settith silence to a fool, swagith iris.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As a dogge that turneth ayen to his spuyng; so is an vnprudent man, that rehersith his fooli.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Thou hast seyn a man seme wijs to hym silf; an vnkunnyng man schal haue hope more than he.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
A slow man seith, A lioun is in the weie, a liounnesse is in the foot pathis.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
As a dore is turned in his hengis; so a slow man in his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
A slow man hidith hise hondis vndur his armpit; and he trauelith, if he turneth tho to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
A slow man semeth wysere to hym silf, than seuene men spekynge sentensis.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
As he that takith a dogge bi the eeris; so he that passith, and is vnpacient, and is meddlid with the chiding of anothir man.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As he is gilti, that sendith speris and arowis in to deth;
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
so a man that anoieth gilefuli his frend, and whanne he is takun, he schal seie, Y dide pleiynge.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Whanne trees failen, the fier schal be quenchid; and whanne a priuy bacbitere is withdrawun, stryues resten.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
As deed coolis at quic coolis, and trees at the fier; so a wrathful man reisith chidyngis.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The wordis of a pryuei bacbitere ben as symple; and tho comen til to the ynneste thingis of the herte.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
As if thou wolt ourne a vessel of erthe with foul siluer; so ben bolnynge lippis felouschipid with `the werste herte.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
An enemy is vndirstondun bi hise lippis, whanne he tretith giles in the herte.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Whanne he `makith low his vois, bileue thou not to hym; for seuene wickidnessis ben in his herte.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
The malice of hym that hilith hatrede gilefuli, schal be schewid in a counsel.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
He that delueth a diche, schal falle in to it; and if a man walewith a stoon, it schal turne ayen to hym.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A fals tunge loueth not treuth; and a slidir mouth worchith fallyngis.
