Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Kik nyiego maki gi joricho bende kik iyie chunyi gomb bedo e chokruok margi;
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
nimar chunjegi chano timo mamono to dhogi wacho mana gik makelo chandruok.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Rieko ema igerogo ot, to kuom winjo ogurore mosiko;
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
kuom ngʼeyo, utene maiye ipongʼo gi gik moko ma ok yudo yot kod mwandu mabeyo.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Ngʼat mariek nigi teko maduongʼ; to ngʼat man-gi ngʼeyo medo teko;
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
nimar dhiyo e lweny dwaro ni ongʼadni rieko, to bedo gi loch dwaro jongʼad rieko mangʼeny.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Rieko bor moyombo ngʼat mofuwo; e kar bura mar alap oonge gi gima onyalo wacho.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Ngʼat machano gima rach biro ngʼere kaka ja-andhoga.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Andhoga mar fuwo en richo, to ji mon kod ja-jar ji.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Ka tekri orumo mipodho e kinde mar lweny, to mano kaka tekri tin!
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Res jogo mitero kar tho; mak jogo mawuotho ka tangni dhiyo kar yengʼo.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Ka iwacho niya, “Ne ok wangʼeyo gimoro kuom wachni,” donge ngʼatno mapimo chuny dhano ongʼeyo wachno? Donge ngʼat morito kendo ngʼiyo ngimani ongʼeyogo? To donge obiro chulo ngʼato ka ngʼato mowinjore gi timbene?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Wuoda, cham mor kich, nimar ober; mor kich moa e pedni mar kich nigi ndhandhu mamit.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Ngʼe bende ne rieko mit ni chunyi; ka iyude, nitie geno mar ndalo mabiro kuomi, to genoni ok nongʼad oko.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Kik ibut ka ngʼat marach mondo iketh od ngʼat makare, kik iyak dalane,
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
kata bedni ngʼat makare ogore piny nyadibiriyo, pod obiro chungo kendo; to joricho igoyo piny gi masira.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Kik ibed mamor gi masiche mag jasiki, ka ochwanyore, kik iyie chunyi bed mamor;
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
nimar Jehova Nyasaye biro neno kendo golo mirimbe oko kuome.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Kik ibed maluor nikech joricho kata kik nyiego maki kod joma timbegi richo,
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
nimar jaricho onge gi geno mar ndalo mabiro, kendo taya mar ngʼat marach ibiro nego.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Wuoda, luor Jehova Nyasaye kod ruoth morito piny, kendo kik iriwri gi joma kwede,
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
nimar ji ariyogo biro kelonegi chandruok apoya nono, to en ngʼa ma dingʼe ni en chandruok manade ma ginyalo kelo?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Magi bende gin weche mag jomariek: Luoro wangʼ kuom ngʼado bura ok ber:
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Ngʼatno mowachone jaketho niya, “In kare ionge ketho” ji biro kwongʼe to piny kwede.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
To nobed maber gi jogo makumo joma oketho, kendo gweth mogundho nobed kodgi.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Dwoko maratiro nyiso ni mano osiepni mar adier.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Tiek tijeni ma oko kendo ik puothegi; bangʼ mano, eka iger odi.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Kik ibed janeno e wach jabuti kaonge gima omiyo, kata tiyo gi dhogi mondo iriambi.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Kik iwach niya, “Abiro timone mana kaka osetimona; abiro chulo ngʼatno mana kaka notimona.”
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Nakadho but puoth jasamuoyo, kakadho but puoth olemb mzabibu mar ngʼat maonge gi rieko;
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
kudho notwi kuonde duto, puodho duto noim gi buya, to ohinga mar kidi nomukore.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Naketo chunya nono gino mane aneno to napuonjora kuom gino mane aneno.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Nindo matin, ayula wangʼ matin, kwakruok matin kiyweyo,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
to dhier biro monji ka janjore kendo chan ka jalweny momanore.
