Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Ka ibedo mondo ichiem gi ruoth, non maber gima ni e nyimi,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
ka in jawuoro to dimbri nono to onyalo keto pala e dwondi.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Kik igomb chiembe mamit, nimar chiemono en mar wuondruok.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Kik iwe tich bari ndasi ni mondo ibed ja-mwandu, bed gi rieko mondo iritri.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Ngʼi mwandu mana matin nono, to bangʼe gidhi, nimar adiera gibiro bedo gi bwombe, kendo gifu gidhi e kor polo ka ongo.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Kik icham chiemb jagwondo, kik igomb chiembe mamit,
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
nimar en ngʼat mosiko paro nengo mochul. Owachoni niya, “Chiem kendo methi,” to chunye ok ni kodi.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Ibiro ngʼogo mano matin mane ichamo kendo ibiro bedo ni iketho kindeni kuom pwoch mipuoyego.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Kik iwuo ne ngʼat mofuwo, nikech obiro chayo rieko mag wechegi.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Kik igol kidi mar kiewo machon, kata ima nyithindo maonge wuone puothegi;
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
nimar Jal moritogi en ratego; obiro chwakogi e kindi kodgi.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Ket chunyi ne puonj to iti ne weche mag ngʼeyo.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Kik itamri kumo nyathi; nimar chwat ok nyal nege.
Kikumo nyathi kod kede to obiro reso chunye aa e tho. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Wuoda, ka chunyi riek, eka chunya biro bedo mamor,
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
chunya ma iye nobed mamor ka lewi wacho gima nikare.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Kik ibed gi nyiego e chunyi nikech joricho; to kinde duto bedi gi dwaro mar luoro Jehova Nyasaye moloyo.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Adier, ka itimo kamano to inibed gi geno e ndalo mabiro, kendo genoni ok nongʼad oko.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Wuoda, winja, eka inibed mariek, kendo ket chunyi e yo moriere tir.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Kik iriwri gi jogo ma madho kongʼo mangʼeny kata jowuoro mohero ringʼo,
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
nimar jomer kod jowuoro bedo jochan, kendo nongʼno rwakogi gi lewni moti.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Winj wuonu, nikech en ema nonywoli, kendo kik icha minu ka oti.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Adiera gi rieko gi puonjruok kod ngʼeyo tiend wach ema nyaka iyudi, kata dabed ni ingʼiewogi gi nengo matek.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Wuon ngʼat makare nigi mor maduongʼ; ngʼatno man-gi wuowi mariek obedo mamor kode.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Mad wuonu gi minu bed mamor; mad minu mane onywoli bed gi ilo.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Wuoda, miya chunyi, kendo ket wengegi orit yorena,
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
nimar dhako ma jachode en bur matut, to dhako mabayo en soko madiny.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Ka jamecho obuto korito, to omedo keto ji ma ok jo-adiera mangʼeny e kind ji.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
En ngʼa man-gi masira? En ngʼa man-gi lit? En ngʼa man-gi lweny? En ngʼa man-gi ngʼur? En ngʼa man-gi adhonde ma ok owinjore? En ngʼa man-gi wangʼ makwar motimo remo?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Jogo madeko oko ka kongʼo, madhi mondo gibil kongʼo mokik mayoreyore.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Kik ingʼi kongʼo kochiek mowalo, ka obabni e kikombe, ka omadhore mos kolor piny!
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Bangʼe to okecho ka thuol kendo oketo kwiri kaka fu.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Wengeni biro neno gik mayoreyore to pachi paro gik morundore.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Ibiro chalo ngʼat ma nindo e nam mar apaka matek, ka inindo ewi apaka.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Ibiro wacho niya, “Gigoya, to ok ahinyra! Gigoya, to ok awinji! Karangʼo ma abiro chiewoe mondo adog ameth kendo?”
